Zásadní rozdíl je v tom, že při vedlejší činnosti se nemusí platit minimální měsíční zálohy.Každá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) musí do 8 dní od zahájení své výdělečné činnosti oznámit tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně. Tímto okamžikem ji vzniká povinnost odvádět každý měsíc zdravotní pojištění. V prvním roce podnikání je to minimální výše pojistného. V roce 2009 činí 1 590 Kč, v roce 2010 činí 1 601 Kč. Tato částka musí být zaplacena příslušné zdravotní pojišťovně vždy do osmého dne následujícího měsíce (např. za říjen do 8. listopadu). Minimální pojistné musí OSVČ při hlavní činnosti odvádět vždy, i když je jeho hospodaření ve ztrátě.
Jak se stanovuje výše zálohy v dalším roce?
V prvním roce zahájení samostatné výdělečné činnosti odvádí OSVČ zdravotní pojištění v minimální výši. V případě, že OSVČ očekává velmi dobrý hospodářský výsledek, tak může samozřejmě odvádět pravidelné zálohy vyšší. V tomto případě nebude muset po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích (za rok 2009 je základní termín do konce dubna 2010) doplácet tak vysokou částku. V dalším roce již bude výše zálohy záviset na hospodářském výsledku v loňském roce.
Příklad výpočtu nové zálohy při zisku 400 tisíc Kč
OSVČ začala podnikat v lednu 2009 (tj. 12 měsíců) a její zisk za celý rok 2009 bude činit 400 tisíc Kč (tj. příjmy – výdaje). Záloha v roce 2010 bude činit 2 250 Kč
- (0,135 x 0,5 x 400 000) / 12 = 2 250 Kč
Nová výše zálohy se musí poprvé zaplatit za měsíc, ve kterém byl podán Přehled o příjmech a výdajích.
Za celý rok má v našem zvoleném příkladě OSVČ povinnost odvést pojistné ve výši 27 tisíc Kč.
- 0,135 x 0,5 x 400 000 = 27 000 Kč
Na zálohách bylo zaplaceno 19 080 Kč, do 8 dní od odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích bude muset doplatit částku 7 920 Kč.
- 27 000 – 19 080 = 7 920 Kč
Kdy je podnikání vedlejší činností?
Pro účely platby zdravotního pojištění je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmu, když např.:
- OSVČ má současně zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (tuto podmínku nesplňuje např. dohoda o provedení práce)
- OSVČ současně pobírá důchod (starobní důchod i invalidní důchody)
- OSVČ současně pobírá rodičovský příspěvek
- OSVČ současně pobírá peněžitou pomoc v mateřství
- OSVČ je současně studentem mladším 26 let
V těchto případech je již zdravotní pojištění za občana každý měsíc hrazeno buď zaměstnavatelem (pokud je zaměstnanec) nebo státem. Z tohoto důvodu není potřeba každý měsíc platit zálohu na pojistném.
Jak vysoké pojistné se při vedlejší činnosti platí?
Samozřejmě skutečnost, že OSVČ při vedlejší činnosti nemusí platit každý měsíc zálohy na zdravotní pojištění, neznamená, že pojistné neplatí vůbec. Pojistné doplatí jednorázově do 8. dní po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích. Důležité ovšem je, že se pojistné odvede dle skutečného zisku (např. i pouze tisíc korun).
Výpočet pojistného při vedlejší činnosti (dle údajů z Přehledu)
- příjmy za rok 2009: 100 000 Kč
- výdaje za rok 2009: 50 000 Kč
- příjmy – výdaje: 50 000 Kč
- vyměřovací základ: 25 000 Kč (50 % z částky 50 000 Kč)
- zdravotní pojištění za rok 2009: 3 375 Kč (13,5 % z částky 25 000 Kč)
Jak vidíme z případu, je vedlejší činnost výhodnější. Kdyby se musely platit minimální zálohy na zdravotním pojištění i při vedlejší činnosti, tak by musela OSVČ zaplatit na zdravotním za rok 2009 částku ve výši 19 080 Kč (12 x 1 590 Kč).