FinExpert.e15.cz

Peněžní trh: přímé versus nepřímé investice

Nejčastějším omylem drobných investorů bývá srovnání historických výkonností fondů a aktuálních úrokových sazeb.

Peněžním trhem se rozumí trh dluhových instrumentů, které mají nejčastěji splatnost kratší než jeden rok. Mezi tyto instrumenty, resp. finanční aktiva peněžního trhu, patří především státní pokladniční poukázky, termínované a spořicí účty, depozitní certifikáty, směnky a vysoce bonitní a bezpečné dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. Nástroje peněžního trhu se dle kritérií magického trojúhelníku vyznačují nízkou rizikovostí, relativně vysokou likviditou, což je ovšem „vykoupeno“ relativně nízkou výnosností, která v reálné podobě (po zohlednění zdanění a především působení inflace) bývá velmi nízká či často i záporná, což je současná situace v ČR.

Přímé, nebo nepřímé investice?

Drobný investor může investovat na peněžním trhu přímým anebo nepřímým způsobem. I když spojovat pojem „investice“ či „investovat“ s peněžním trhem by mohlo být v některých případech doprovázeno velice dlouhou debatou, kde by někteří spíše preferovali pojmy „střadatelství“ či „střádat“ popř. „spořit“ či „šetřit“, a to z důvodu relativní „bezrizikovosti“ investic na peněžním trhu.  Ale při určitém zjednodušení lze i s peněžním trhem, a to především v případě nepřímých investic, pojmy „investice“ a „investovat“ používat.
 

Přímé investice na peněžním trhu

Přímé investice na peněžním trhu lze snadno realizovat prostřednictvím přímého nákupu nástrojů peněžního trhu. V případě drobného investora se jedná především o možnost využití různých spořicích či termínovaných účtů, depozitních certifikátů apod., a to ať už v bankách či v družstevních záložnách. Nejčastěji se jedná o využití termínovaných vkladů či spořicích účtů, a proto se jim budeme věnovat především. Tyto produkty bývají často nabízeny v rámci balíčku služeb k běžnému účtu.
 
Jednoduchost
Tento způsob „investic“ preferuje v současné době velká část drobných českých investorů (či spíše střadatelů). Výhodou tohoto způsobu využití základních nástrojů peněžního trhu je bezesporu jejich jednoduchost, což je jedním z nejdůležitějších kritérií pro drobné české investory, kterým v mnohých případech připadají možnosti na finančních trzích nepřehledné a někdy i příliš složité.
 
To je obecně dáno jejich nízkou finanční gramotností, kterou mimochodem potvrzují i statistiky Ministerstva financí ČR.
 
Pojištění
Další výhodou spořících či termínovaných účtů je pojištění svěřených prostředků. Vklady na těchto účtech jsou ze zákona pojištěny na 90 % částky, strop je ovšem 25 000 EUR, a to bez ohledu na to, zda se jedná o vklady v bankách či družstevních záložnách.
 
Zdanění
Pokud je majitelem těchto účtů fyzická osoba neukládající své peníze na uvedené účty v rámci své podnikatelské činnosti, podléhají úrokové výnosy z těchto účtů srážkové dani ve výši 15 % přímo u zdroje a připsány jsou úroky již po zdanění. Tím je daňová povinnost u těchto úrokových příjmů vyřešena a tyto se neuvádí do daňového přiznání ani se nezapočítávají do limitu pro povinnost podat daňové přiznání. 
 
Poplatky
Výnosnost investice do jakéhokoliv aktiva ovlivňují i související poplatky. V případě spořicích účtů či termínovaných vkladů existují i důvěryhodné instituce, kde žádné poplatky aplikovány nejsou. Pokud by byly, doporučuji poohlédnout se po konkurenční instituci, která může stejné služby nabízet bez poplatků a možná i s vyšší úrokovou sazbou.
 
Nevýhody přímých investic
Drobní investoři se však přímými investicemi na peněžním trhu připravují o potenciálně vyšší výnosy, které by mohly dosáhnout takřka se stejným rizikem a likviditou u jiných nástrojů peněžního trhu. Je tomu tak z důvodu, že nevyužívají (a někdy ani nemohou) veškeré nástroje peněžního trhu.
 
Nemohou např. vstoupit na mezibankovní trh či nemohou nakoupit státní pokladniční poukázky a další nástroje peněžního trhu. Tyto nástroje jsou totiž prodávány ve velkých objemech pohybujících se v řádech milionů korun a tak k nim mají přístup pouze velcí institucionální investoři. Ovšem i drobný investor může do těchto nástrojů investovat, i když obvykle pouze nepřímo prostřednictvím investic do podílových fondů peněžního trhu. 
 

Nepřímé investice na peněžním trhu

Podílové fondy peněžního trhu jsou obecně nejméně rizikový a také nejméně výnosný druh fondu kolektivního investování. Tímto způsobem lze pak nepřímo investovat do takových aktiv, do kterých by drobný investor kvůli nízké investované částce nemohl individuálně investovat. Mezi českými investory jsou fondy peněžního trhu nejoblíbenější, což v zahraniční nebývá obvyklé. Je to dáno relativně velkou konzervativností českých drobných investorů
 
Poplatky
Správce fondu (v případě podílového fondu je to investiční společnost) pak za svoji činnost strhává drobným investorům různé poplatky. Obvykle se jedná o tři základní poplatky, kterými jsou vstupní poplatek, výstupní poplatek a poplatek za obhospodařování (tzv. management fee). V případě fondů peněžního trhu jsou tyto poplatky oproti jiným druhům fondů nízké (obvykle do 1 %) a většinou nejsou uplatňovány všechny uvedené druhy poplatků.
 
Výnosnost
Co se týče výnosnosti investic do fondů peněžního trhu, tak se příliš neliší od výše úrokových sazeb u termínovaných vkladů či spořicích účtů. Správci fondu musí totiž pro zajištění likvidity držet část prostředků fondu ve vysoce likvidních aktivech, kterými jsou právě např. spořicí účty, vklady u jiných bank apod.
 
Likvidita
O likviditě fondů peněžního trhu lze obecně říci, že je velmi vysoká. Platí to zejména pro fondy otevřeného typu, kterých je drtivá většina, a jsou určeny právě pro drobné investory. V případě těchto fondů mohou investoři požadovat po jeho správci odkup každého z držených podílových listů, a to za čistou hodnotu majetku fondu připadající v daný okamžik na jeden podílový list. Likvidita je tedy u tohoto typu investic vysoká.
 
Ve srovnání s přímými investicemi na peněžním trhu může ovšem být o něco nižší, jelikož celý proces odkupu podílových listů je spojen s několika dny. Na druhou stranu existují v současné době i spořicí účty s velmi zajímavou úrokovou sazbou, kde lze uložené prostředky prakticky kdokoliv bez jakéhokoliv poplatku získat, či je k nim dokonce bezplatně vydána platební karta.
 
Zdanění
Výnos z investic do podílových listů je dán rozdílem jejich nákupní a prodejní ceny, a pokud je daný podílový list držen delší dobu jak 6 měsíců, tak je tento výnos osvobozen od daně z příjmů. Jinak je příjem z prodeje podílového listu zdaňován dle § 10 zákona o daních z příjmů (ostatní příjmy) a jako výdaj na dosažení tohoto příjmu lze uplatnit nákupní cenu podílového listu a ostatní výdaje uvedené v tomto paragrafu. V případě nákupu a prodeje naprosto zastupitelných podílových listů v různých časových okamžicích je uplatňována tzv. metoda FIFO, což znamená, že nejprve jsou prodávány ty podílové listy, které byly nejdříve nakoupeny.
 

Úroková sazba versus výnos do doby splatnosti

Nejčastějším omylem drobných investorů bývá srovnání historických výkonností fondů peněžního trhu a aktuálních úrokových sazeb u termínovaných vkladů či spořicích účtů. Zásadní chyba spočívá v tom, že jsou srovnávány výnosnosti nástrojů peněžního trhu za naprosto jiná období, tudíž lze hovořit o jejich nesrovnatelnosti.
 
Pokud by tedy úrokové sazby u termínovaných vkladů či spořicích účtů měly být s nějakým ukazatelem fondu peněžního trhu srovnány, tak s výnosem do doby splatnosti dluhopisů, které obvykle tvoří portfolia fondů peněžního trhu. Jedná se především o státní pokladniční poukázky či vysoce bonitní státní dluhopisy s krátkou dobou do jejich splatnosti. Jak úrokové sazby u spořicích či termínovaných účtů, tak výnos do doby splatnosti u dluhopisů musí být samozřejmě ve stejném formátu. Obvykle se jedná o roční formát (p. a.).
 
Výnos do doby splatnosti u dluhopisu je průměrný roční výnos, který investor (popř. fond) získá, pokud daný dluhopis zakoupí za aktuální cenu a bude jej držet až do data jeho splatnosti. Na tento výnos má vliv především změna úrokových sazeb a taktéž kreditní prémie u dluhopisů.
 

Nekorunový peněžní trh

Pro drobného českého investora, jehož referenční měnou je česká koruna, by bylo nerozumné investovat do cizoměnových nástrojů peněžního trhu. Měnové riziko, které by v tomto případě podstupoval, by ovlivnilo korunovou výnosnost i rizikovost této investice zásadním způsobem.
 
Prakticky by se jednalo o investici do cizí měny, která se nachází na opačném konci bezpečnostní pyramidy než investice na peněžním trhu. Některé korunové fondy peněžního trhu ovšem investují i do nekorunových nástrojů peněžního trhu s tím, že jsou vůči měnovému riziku zajištěny prostřednictvím různých zajišťovacích instrumentů, které finanční trhy nabízejí. Toto zajištění ovšem není v žádném případě zadarmo, což poté negativně působí na výkonnost tohoto fondu.
Další článek


 

Související články

 


Další články

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Přehled | Zajímavosti | Vyděláváme | Bydlíme

V kterých zemích se žije nejlépe?

Dle studie OSN „Human Development Index 2015“ patří Česko mezi třicítku zemí s nejlepšími životními podmínkami. více

EuroEUREUR27.030 Kč0.018 %
Americký dolarUSDUSD24.203 Kč0.045 %
Britská libraGBPGBP35.454 Kč-0.327 %
Japonský jenJPYJPY22.071 Kč0.417 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.608 Kč0.083 %
více...
PX889.920-0.15 %
CETV59.5005.31 %
ČEZ438.9001.60 %
Erste Bank662.000-0.51 %
Fortuna86.000-0.17 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více