V lednu 2010 vstupuje v platnost trestní zákoník, který pamatuje i na trestné činy daňové.
Hned v úvodu je nutné poznamenat, že v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) v § 13 je uvedeno, že trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. U daňových trestných činů je nutné úmyslné zavinění.
Ve většině vyspělých zemí světa je zkrácení daňové povinnosti nebo neodvedení pojistného upraveno jednotlivými daňovými právními normami. V Česku to tak není a na trestní činy hospodářské pamatuje Hlava VI trestního zákoníku, konkrétně potom § 240 a § 241 trestního zákoníku. Trestní odpovědnost právnických osob není v Česku možná a vždy za každý konkrétní trestní čin je odpovědná fyzická osoba.
Zkrácení daně, poplatku a podobných povinných plateb
V § 240 trestního zákoníku, který vstupuje v platnost v lednu příštího roku, je upraveno zkrácení daně, poplatku a podobných povinných plateb.
§ 240 trestního zákoníku
- Kdo ve větším rozsahu (tj. musí se jednat minimálně o 50 tisíc Kč) zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.
- Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán:
- spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami,
- poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo
- spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
- Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve velkém rozsahu (tj. musí se jednat minimálně o 5 miliónů Kč).
V tomto případě plátce daně nebo pojistného neskrývá svoji povinnost daně či pojistné odvést, přesto tak neodvede. V drtivé většině případů jde o situace, kdy zaměstnavatel neodvede sociální či zdravotní pojištění. Trestným činem je to však pouze tehdy, jestliže není odvedena třetina sociálního či zdravotního pojištění sražena zaměstnanci z jeho hrubého příjmu nebo záloha na daň z příjmu fyzických osob zaměstnance.
Trestnímu stíhání (na popud příslušné zdravotní pojišťovny) tak mohou být vystaveni např. zaměstnavatelé, kteří srazí svým zaměstnancům zdravotní pojištění z jejich hrubé mzdy a neodvedou ho příslušné zdravotní pojišťovně (stejně jako zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel). V praxi tak zaměstnavatelé vždy raději odvádí pouze jednu třetinu zdravotního a sociálního pojištění, aby se vyhnuli trestnímu stíhání. Odpovědnou postihovanou osobou bývá většinou statutární orgán nebo pracovník, který dal pokyn k neodvedení daně nebo pojistného příslušné veřejné instituci.
Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
V tomto případě plátce úmyslně jedná tak, aby byla daň nebo pojistné vyměřena v nižší výši nebo nebyla vyměřena vůbec. Odpovědnou fyzickou osobu je každá osoba, která úmyslně způsobí, že byla vybrána nižší daň nebo pojistné nebo nebyla daň vybrána vůbec.
V § 241 trestního zákoníku
- Kdo jako zaměstnavatel nebo plátce ve větším rozsahu (tj. nejméně 50 tisíc Kč) nesplní svoji zákonnou povinnost za zaměstnance nebo jinou osobu odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
- Stejně bude potrestán, kdo jako zaměstnavatel ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost odvést pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců.
- Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch (tj. nejméně 500 tisíc Kč).
- Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
Trestní odpovědnost za trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby dle § 241 trestního zákoníku zaniká dle § 242 (ustanovení o účinné lítosti), jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.