Z Německa se ozývá kritika zvýšené role trvalého záchranného fondu eurozóny ESM a záměru Evropské centrální banky (ECB) obnovit nákupy státních dluhopisů ohrožených zemí eurozóny. Proti jsou někteří vládní politici v čele s ministrem zahraničí Guidem Westerwellem a členy bavorské CSU. Bavorský ministr financí Söder také kritizoval záměr ECB a vyzval Řecko k odchodu z eurozóny. Podle něj by německá ekonomika v dlouhodobém pohledu utrpěla více, kdyby předlužená země v měnové unii zůstala.
Naráží tu na sebe dva různé přístupy k řešení nadměrného zadlužení některých evropských zemí. Je to názorová válka severu proti jihu. Němečtí politici se domnívají, že Řecko, Portugalsko a další země jsou zodpovědné za extrémní zadlužení svých veřejných financí a měly by za ně nést odpovědnost – tedy začít masivně šetřit nebo v nejhorším případě i opustit eurozónu.
Jižní část názorového spektra, mezi kterou po příchodu nového guvernéra Itala Draghiho už částečně patří i Evropská centrální banka, naopak zastává názor, že by evropské instituce, nově vznikající Evropský stabilizační mechanismus nebo právě ECB, měly dotčené země podporovat a částečně i ručit za jejich závazky vydáním společných evropských dluhopisů.
Jako všude i zde platí, všeho s mírou. Vysoké úroky, které musí zadlužené země platit za to, aby si mohly dále půjčovat na trhu, na ně působí jako bič – nutí je k úsporným opatřením. V tom lze s tvrdými německými výroky souhlasit. Na druhou stranu trhy mají tendenci k přestřelování a v uplynulých měsících jsme byli svědky opravdu vysokých výnosů ze španělských či italských dluhopisů, o řeckých nemluvě. Určitá ochrana zadlužených vlád a jejich pokladen je proto na místě.
ECB jim může dát čas tím, že bude dočasně nakupovat jejich dluhopisy a tím snižovat jejich výnosy. Nelze to však dělat donekonečna. Jednak by to spustilo obrovskou inflaci a rovněž by se ztrácel onen výchovný efekt a další země by se bez obav pustily také do zadlužování, protože by se nebály jeho dopadů.
O tom, jak mocný nástroj má v rukou Evropská centrální banka, jsme se mohli přesvědčit koncem července. Stačilo silné prohlášení guvernéra Draghiho a výnosy dluhopisů problémových zemí se vydaly prudce dolů a v příznivém trendu pokračují i v srpnu. Desetiletý španělský dluhopis se pohybuje bezpečně pod 7 %, italský pod 6 %. V souladu s tím naopak mírně vzrostl výnos desetiletého německého bundu (aktuálně na 1,5 %).
Autor je investičním manažerem společnosti Conseq.