FinExpert.e15.cz

Největší krize na světových burzách

Z průběhu největších burzovních krachů se lze poučit do budoucnosti. Zabránit dalším krizím však možné není.

Krize a propady jsou nezbytnou součástí vývoje akciových trhů. I když v historii najdeme řadu učebnicových případů, je nemožné zabránit tomu, aby se krize neopakovaly. Potvrzením je poslední hypoteční a následná kreditní krize, jejichž následky se do trhů aktuálně naplno promítají.

Většina historických krizí má totožný scénář. Na začátku je zpravidla změna hospodářské situace, kterou může zapříčinit celá řada různých faktorů. Může to být válka, hospodářský rozkvět, změna v inflačním vývoji, levné peníze díky nízkým sazbám nebo objevení nových technologií. Zpravidla jde o zaměření se na segment nebo sektor trhu, který přináší relativně vyšší výdělek a zhodnocení než ostatní. Vidina rychlého zisku a podílení se na růstu trhu přitahuje nové investory. Rychlý růst segmentu je dalším prorůstovým faktorem, protože řada investorů dělá investiční rozhodnutí na základě minulé výkonnosti. Růstová fáze může trvat jen několik měsíců, ale i několik let. Je obtížné odhadnout, kdy je trh na vrcholu. Pro investory, kteří se růstu naplno „neúčastní“, je těžké dodržovat předem stanovené strategie a nepodílet se tak na plno na nastartovaném trendu. V určité fázi většina z nich podlehne. Změnu trendu a vyfouknutí bubliny může spustit jakýkoliv i nepatný impuls.


Nové technologie, změna hospodářské situace, inflační vývoj, nedostatek likvidity a nepodložená euforie jsou hlavními příčinami nafukování bublin a vzniku krizí na trzích.


Poslední krize probíhala rovněž podle zmíněného scénáře. Prostředí nízkých úrokových sazeb rozhýbalo hypoteční segment. Banky začaly poskytovat ve větší míře i hypotéky méně bonitním klientům. Investoři naopak hledali takové investiční alternativy, které by jim přinesly vyšší zhodnocení. Právě produkty, které banky namíchaly z hypotečních úvěrů, byly díky vyššímu zhodnocení atraktivní. Skrytá rizika těchto investic ovšem vyplavala na povrch v okamžiku, kdy méně bonitní klienti nebyli schopni hypotéky splácet. Hypoteční krize plynule přešla v kreditní krizi. Bankám se citelně nedostávala potřebná likvidita a díky ztrátám bylo nutné navyšovat kapitál. Dostavily se bankroty některých finančních a hypotečních ústavů, které napětí ještě více stupňovaly. Výprodeje na sebe nedaly čekat. Mnozí ze současné situace viní i americkou centrální banku, která praktikovala politiku nízkých úrokových sazeb. Odhlédněme ale nyní od aktuální situace a projděme si jiné historické krize na světových trzích a jejich příčiny.

ČERNÝ PÁTEK 1929

V říjnu 1929 propadl americký akciový trh během dvou dnů o 23 %. Burzovní krach vešel do dějin jako černý pátek. Následný sestupný trend trval téměř tři roky. Do poloviny roku 1932 ztratily akcie téměř 90 % ze svého maxima. Krachu na americké burze předcházel přehnaný optimismus pramenící ze „zlatých“ dvacátých let, kdy se ekonomice nebývale dařilo. V tomto období byla rozšířena pásová výroba automobilů a na svět se dostalo nové médium v podobě rádia. Životní úroveň rostla rychleji než příjmy. Spotřebu udržovaly především úvěry a nákupy na splátky. Stejná situace panovala i na akciovém trhu, kde velká část nákupů byla financována prostřednictvím cizího kapitálu. Na burzu najednou chtěli všichni. Stejně jako se na burzu tlačili investoři, byl přetlak i v emisích nově vznikajících společností. Do obliby se dostaly podílové fondy (investment trust), které byly až doposud pro investiční veřejnost „podezřelé“. Za dva roky do roku 1929 se počet investičních trustů zpětinásobil na 750. Ve fondech byla až třetina ročního investovaného kapitálu. Myšlenka investování pomocí fondů se zdála velmi dobrá a omezovala rizika investorů. Sporné je, zda investoři reagovali výprodeji na oslabení hospodářství nebo zda světová hospodářská krize (Velká deprese), která nastala, byla odstartována právě panickými výprodeji akcií. I přesto, že americká centrální banka snížila sazby z 6,25 % na 4,5 %, zbankrotovalo v období let 1929 až 1933 40 % amerických bank. Ekonomická krize se záhy přesunula i do Evropy protože USA se pomocí zvýšení cel snažilo uchránit domácí hospodářství. Podle ekonomů byla ekonomická recese ve třicátých letech způsobena právě tím, že po krachu v roce 1929 nebyla na trh dodána dostatečná likvidita ze strany centrální autority (státu).

ČERNÉ PONDĚLÍ 1987

Největší mezidenní pokles amerického akciového indexu Dow Jones v novodobé historii nastal 19. října 1987. Americký akciový trh ztratil během jediného dne 500 mld. amerických dolarů. Index se propadl o 508 bodů, což činilo 22,6 %. Celkově propadl trh během dvou měsíců o více než 30 %. Před propadem v říjnu rostl akciový trh kontinuálně od roku 1982. V samotném roce 1987 od ledna do srpna vzrostl index o více než 40 %. Jako důsledek mimořádného propadu trhu byla označena hromadně uplatňovaná investiční strategie ochrany portfolia (portfolio insurance). Portfolia participovala na rostoucím trhu, ale současně byla prodejními operacemi chráněna proti propadu. Při padajícím trhu, bylo ale nutné podle předem stanoveného modelu prodávat. Silný propad na trhu, tak automaticky spustil velký objem prodejních příkazů, což vedlo k dalšímu zřícení cen.

Jedině správná reakce Fedu se postarala o to, aby trh nespadl ještě hlouběji a aby oživení nemělo dlouhého trvání. Fed, kterému v té době předsedal Alan Greenspan, otevřel kohoutky a zajistil bankám a makléřským domům dostatečnou likviditu. Rovněž došlo ke snížení úrokových sazeb. Podpora Fedu a zajištění dostatečného množství likvidity signalizovalo investorům, že se americká centrální banka dostatečně poučila z burzovního krachu v roce 1929. Tah s přísunem likvidity zopakoval Alan Greenspan v následujících 19 letech svého působení na čele Fedu ještě několikrát. Například po splasknutí technologické bubliny v roce 2000 a teroristických útocích v září 2001. Po zkušenostech z roku 1987 došlo současně k upravení parametrů automatického obchodování při vysoké kolísavosti trhu. Regulátor současně může omezit prodeje na krátko (short prodeje) některých titulů, jako se tomu stalo v případě současného poklesu bankovních a finančních titulů.

TECHNOLOGICKÁ BUBLINA

Splasknutí technologické bubliny předcházel silný růst akcií v devadesátých letech. Investoři se zaměřili na nové technologie a média, které přinášely pohádkové „papírové“ zisky.

V únoru roku 2008 dosáhly shodné tržní kapitalizace 14 mld. euro německé společnosti Thyssen–Krupp a EM. TV. Tedy ocelářský koncern s 200 tisíci zaměstnanci a ročním obratem 32 mld. a televizní společnost s ročním obratem pouhých 320 mil. euro. Rozdíl byl na první pohled propastný, ale investoři byli zaslepeni. Všichni sázeli na novou ekonomiku a „stará“ ekonomika stabilních průmyslových koncernů šla stranou.

Kouzelným slovem byl internet. Technologický segment brali investoři útokem. Bylo těžké odolat téměř 300 % růstu, který zaznamenal americký technologický index Nasdaq 100 během let 1998 a 1999. Současně výrazně vzrostl počet nových emisí na trhu. Do konce roku 1999 se počet společností na německém Novém trhu zvýšil na 200, při tržní kapitalizaci 111 mld. euro. Během prvních tří měsíců roku 2000 se tržní kapitalizace technologického trhu téměř zdvojnásobila. Bylo běžné, že hodnota akcie nově emitované společnosti vzrostla během prvního dne na dvojnásobek. Nové akcie byly mnohonásobně přeupsány. V USA byla spouštěčem obratu trendu inflační data za březen, která signalizovala alarmující nárůst cen. Obavy z inflace se okamžitě promítly do výprodejů. Technologický trh byl zasažen nejvíce. Společnosti nejenže nenaplnily očekávané ziskovosti, ale končily ve ztrátě případně v platební neschopnosti.Do října 2002 propadl technologický index Nasdaq 100 o 80 %, široký index S&P 500 o 45 %. Německý Nový trh ztratil do října 2002 96 % ze svého maxima. Index spadl z hodnoty 9 666 bodů v březnu 2000 na 318 bodů. Dvě třetiny společností z německého Nového trhu zcela zmizely. Nezřídka dosahovala ztráta investorů 100 %. Nový trh byl uzavřen v červnu 2003. Německý index Dax spadl ve stejném období o 66 %. Splasknutí technologické bubliny vrátil zájem investorů zpět k „tradičním“ společnostem. Aktuální tržní kapitalizace německé společnosti Thyssen–Krupp je 19 mld. euro, televizní společnost EM.Sport (bývalá EM.TV) má tržní kapitalizaci 200 mil. euro.

HISTORIE BURZOVNÍCH KRACHŮ

Černý pátek, 24. říjen 1929 – uzavření „zlatých“ 20. let, krach na burze, který odstartoval Velkou depresi. Hlavním důvodem bylo zadlužení spotřebitelů a nákup akcií na úvěr. Americký akciový trh ztratil během dvou dnů více než 23 %. Medvědí trh trval do poloviny roku 1932. Akcie během této doby propadly téměř o 90 %.

Ropná krize 1973 – pád akciových trhů rovněž přišel po ropném šoku v letech 1973 a 1974. Během dvou let poklesl index Dow Jones o 40 %. Spouštěcím mechanismem bylo arabské ropné embargo v roce 1973.

Černé pondělí, 19. října 1987 – americké akcie propadly během dvou měsíců o více než 30 %. Propadu předcházel kontinuální růst, trhu od roku 1982. Hlavním důsledkem strmého propadu bylo spuštění velkého objemu prodejních příkazů v rámci automatického obchodování. Na původní úroveň se trh dostal během tří let i díky zajištění dostatečného množství likvidity ze strany Fedu.

Asijská krize 1997 – ve druhé polovině roku 1997 odstartovala měnová krize v zemích asijských tygrů. Thajsko, Malaysie, Hongkong a Jižní Korea měly měny pevně navázány na dolar. Spekulanti ale dostali díky termínovým obchodům nadhodnocené měny pod tlak a státy byly nuceny měny uvolnit. Pád měn se projevil masivními odtoky kapitálu, což způsobilo v Asii krizi. Asijské trhy ztratily během dvou let 50 % hodnoty v dolarovém vyjádření.

Ruská krize 1998 – krátce po krizi v Asii postihla krize i Rusko. Příčiny byly podobné jako v Asii. Svázanost ruského rublu s americkým dolarem přinášela nejdříve pozitiva. V roce 1998 se ale zvýšila zadluženost země. Uvolnění kurzu ruského rublu znamenalo zhroucení ruského hospodářství. Země se dostala do platební neschopnosti a veškerý zahraniční kapitál se stáhl. Ruský akciový trh ztrácel v říjnu 1998 meziročně téměř 80 %. Kritická situace v Rusku se promítla i do Německa, kde akciový index Dax spadl během tří týdnů o téměř 40 %. Trh ale smazal ztráty již v následujícím roce.

Technologická bublina 2000 – pád cen technologických akcií srazil široké indexy až o 50 % původní hodnoty. Technologické akcie v USA v rámci indexu Nasdaq 100 ztratily 80 % hodnoty. Německý Nový trh (Neue Markt) propadl o 96 % a byl zavřen. Ke krachu došlo v důsledku přehnané euforie z nových technologií v popředí s internetem. Investoři slepě nakupovali akciové tituly, jejichž hodnota nebyla žádným způsobem fundamentálně podložena. Zatímco široké indexy již dosáhly ve většině případů zpět svých historických maxim, index Nasdaq 100 ztrácí na své maximum z roku 2000 stále 60 %.

Nemovitostní a kreditní krize 2007 – je zatím poslední větší krizí. Rozpoutaná byla v hypotečním segmentu méně bonitních klientů, ale následně zasáhla cely finanční sektor a vyústila nedostatkem likvidity. Zásah Fedu, který zajistil bankám a finančním institucím dostatečnou likviditu a snížil sazby, trh zatím stabilizoval. Index Dow Jones Industrial ztrácí zatím od října loňského roku 20 %.

Článek byl publikován ve spolupráci s časopisem FOND SHOP.

CA_FOND.jpg

Další články z FOND SHOPu 17/2008:

K čemu jsou dobré quanto certifikáty

Portrét fondu IKS Dluhopisový Plus

Úspěšné investování: Kup a drž levné nástroje

Další článek


 

Související články


celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

dotaz
Marie43
2. 10. 2008, 20:27

Další články

Účastníků v penzijních fondech ubývá

Účastníků v penzijních fondech ubývá

Včera  |  Rybová Romana
Česko jede na bezkontaktní vlně, kartu v mobilu spouští další banka

Česko jede na bezkontaktní vlně, kartu v mobilu spouští další banka

Včera  |  Schwarzmann Marek
Příspěvek a doplatek na bydlení: Kdy máte nárok?

Příspěvek a doplatek na bydlení: Kdy máte nárok?

Rozhodující jsou příjmy a náklady za předchozí čtvrtletí.

Včera  |  Rybová Romana

Už jste někdy koupili pračku nezávazně?

Už jste někdy koupili pračku nezávazně?

(Inzerce) Ať už chcete koupit pračku, televizi nebo žrádlo pro psa, internet je Váš mocný pomocník, protože Vám dává svobodu výběru.

Včera  |  Inzerce

Dalších 30 finančních pravidel, která se vejdou do jedné věty

Dalších 30 finančních pravidel, která se vejdou do jedné věty

Na tato finanční pravidla nedejte dopustit.

25.  8.  2016  |  web Investiční  |  2

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Podomní prodej | Zajímavosti | Smlouvy | Legislativa

Nejčastější podvodné věty podomních prodejců

Jak se bránit lživým taktikám podomních prodejců? více

EuroEUREUR27.020 Kč-0.037 %
Americký dolarUSDUSD23.928 Kč-0.042 %
Britská libraGBPGBP31.618 Kč0.098 %
Japonský jenJPYJPY23.839 Kč0.059 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.608 Kč0 %
více...
PX852.290-0.41 %
CETV58.6000.17 %
ČEZ416.500-0.12 %
Erste Bank687.300-1.09 %
Fortuna89.000-2.20 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více