FinExpert.e15.cz

Navýšení mzdy versus zaměstnanecké benefity

Co je pro zaměstnavatele a zaměstnance daňově výhodnější v případě penzijního připojištění a soukromého ŽP?

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění dnes patří mezi poměrně rozšířené zaměstnanecké benefity. Uvedené benefity patří mezi ty, které umožňují při splnění zákonem stanovených podmínek současně daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele a zároveň osvobození od daně z příjmů, plateb sociálního a zdravotního pojištění na straně zaměstnance.

Podmínkou daňové uznatelnosti je, že se musí jednat o smlouvu, ve které je sjednána výplata pojistného plnění až po 60 měsících po uzavření smlouvy a zároveň nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne zaměstnanec věku 60 let. Zde je viditelná snaha zákonodárce k podpoře a motivaci zaměstnavatele k této formě finančního zabezpečení svých zaměstnanců ve stáří.

Limit daňového osvobození u zaměstnance

Pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění a na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaným na účet zaměstnance je platný limit ve výši 24 000 Kč ročně za obě pojištění celkem od téhož zaměstnavatele. Pokud by zaměstnavatel uhradil pojišťovně nebo penzijnímu fondu vyšší částky, budou na straně zaměstnance zdaněny a také z nich bude odvedeno sociální a zdravotní pojištění!

Daňová uznatelnost u zaměstnavatele

Na straně zaměstnavatele jsou však i tyto nadlimitní částky považovány za daňově účinný náklad za předpokladu, že je v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě zakotven nárok zaměstnance na tento příspěvek.

Efektivita uvedených příspěvků na straně zaměstnavatele je přesně vymezena zákonem o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm j) bod 5, kde je daňová uznatelnost řešena a jedná se tedy o náklady na sociální podmínky zaměstnanců.

V této souvislosti je třeba také pamatovat na ustanovení § 6 odst. 9, které stanoví podmínky, za nichž jsou uvedené výhody na straně zaměstnanců osvobozeny (tj. max. 24 000 Kč za obě pojištění).

Je nutno také zmínit, že zde musí být dodržen požadavek tzv. nepeněžního plnění, neboli zaměstnavatel musí příspěvek poskytnout na daný účet penzijního fondu nebo příslušné pojišťovny a ne v rámci zvýšení mzdy zaměstnanci.

A teď na příkladě

Pro názornost je uveden příklad, kde je zobrazeno daňové zatížení zaměstnance i zaměstnavatele v případě, kdy zaměstnanec pobírá:

Varianta A

  • hrubou mzdu ve výši 20 000 Kč (došlo k navýšení této mzdy z 18 000 Kč na 20 000 kč, tzn. o 2 000 kč), nebo

Varianta B

  • hrubá je stále ve výši 18 000 Kč, ale zaměstnavatel mu navíc přispívá 1 000 Kč na penzijní připojištění a zároveň 1 000 Kč na soukromé životní pojištění.

V obou případech platí předpoklad, že zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani z příjmů fyzických osob, to znamená, že uplatňuje základní slevu na dani.

Na příklad je nutno pohlížet ze dvou pohledů: 

  • Za prvé z pohledu zaměstnance, neboli jakým způsobem je mu hrubá mzda (popř. benefity) zdaňovány daní z příjmů a jakým způsobem podléhají tyto příjmy odvodům na sociální a zdravotní pojištění, a to v obou variantách.
  • Za druhé se jedná o pohled zaměstnavatele, neboli pohled daňové uznatelnosti jednotlivých nákladových položek a pak výše celkových nákladů na zaměstnance, a to opět v obou variantách. 

Pohled zaměstnance

Varianta A: navýšení hrubé mzdy o 2 000 Kč.

obr1.jpg

obr2.jpg

 Varianta B: nenavýšení hrubé mzdy, ale přiznání benefitů.

obr3.jpg

obr4.jpg

Z výsledků je patrné, že pro zaměstnance se jeví jako výhodnější varianta varianta B, kdy mu zaměstnavatel poskytuje příspěvky na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění. Je však třeba upozornit na fakt, že nepeněžní plnění obdrží zaměstnanec až v budoucnu (je zde omezena likvidita těchto příspěvků).

Varianta B vychází výhodněji z toho důvodu, že příspěvky na penzijní pojištění a soukromé životní pojištění, které svým zaměstnancům platí zaměstnavatel, jsou osvobozeny od daně z příjmů na straně zaměstnance a zároveň jsou osvobozeny od pojistného na zdravotní a sociální pojištění na straně zaměstnance i zaměstnavatele, a to vše do roční úhrnné výše těchto příspěvků 24 000 Kč.

Pohled zaměstnavatele

Varianta A: navýšení hrubé mzdy o 2 000 Kč.

obr5.jpg

Varianta B: nenavýšení hrubé mzdy, ale přiznání benefitů.

obr6.jpg 

Z uvedených výpočtů vyplývá, že jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele je výhodné, pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanecké benefity v podobě příspěvků na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění oproti navýšení hrubé mzdy.

V případě varianty B zaměstnanec získá od zaměstnavatele vyšší příjem (peněžní a nepeněžní celkem) a zároveň zaměstnavatel má nižší náklady ve srovnání s variantou A.

Zaměstnavatel má ve variantě B nižší celkové nákladu z důvodu osvobození jeho příspěvků na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění jeho zaměstnanců od pojistného na zdravotní a sociální pojištění na obou stranách (zaměstnance i zaměstnavatele), přičemž oba uvedené příspěvky jsou daňově účinnými náklady, pokud se k jejich poskytování zaměstnavatel zavázal.

Benefity jako vhodný mzdový doplněk

Kombinací mzdy a zaměstnaneckých benefitů lze vhodně optimalizovat podíl celkového příjmu zaměstnance na celkových nákladech zaměstnavatele. Firmám lze tedy doporučit tato zaměstnanecká plnění vedle mzdy, protože se jedná o motivační a stabilizační prvek, který v současné době někteří zaměstnanci hodnotí více než motivaci formou mzdy.

Autorka článku, Ing. Milena Otavová, Ph.D., je vysokoškolskou učitelkou

Další článek


 

Související články

 


Další články

Pro děti vše aneb kvůli čemu se čeští rodiče uskromňují?

Pro děti vše aneb kvůli čemu se čeští rodiče uskromňují?

Právě teď  |  Štoudková Dagmar
PayPal bude vracet poštovné

PayPal bude vracet poštovné

Před 1 hodinou  |  Ondráčková Kamila
Reklamace: Co byste měli vědět?

Reklamace: Co byste měli vědět?

Před 4 hodinami  |  Ondráčková Kamila  |  2
Zdražování povinného ručení? Ano i ne…

Zdražování povinného ručení? Ano i ne…

Před 6 hodinami  |  Durčáková Jana
Co šetří myčka? Hlavně čas. Jak vybrat úsporný model?

Co šetří myčka? Hlavně čas. Jak vybrat úsporný model?

Objektivně porovnat náklady spojené s mytím nádobí je složité.

Před 14 hodinami  |  Poncarová Jana

Stavební spoření | Srovnání | Spoříme

Vyplatí se spořit u stavební spořitelny?

Úrokové sazby stále klesají a klienti se rozhlížejí, kam peníze uložit. více

EuroEUREUR27.780 Kč0.27 %
Americký dolarUSDUSD21.810 Kč-0.183 %
Britská libraGBPGBP35.127 Kč-0.196 %
Japonský jenJPYJPY20.167 Kč-0.456 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.625 Kč0.386 %
více...
PX964.4600.77 %
CETV51.8250.63 %
ČEZ609.1500.60 %
Erste Bank543.9502.63 %
Fortuna121.6252.33 %
více...
Meziroční změna HDP2,90%1Q / 14
Míra nezaměstnanosti7,40%k 1. 8. 14
Meziroční inflace0,60%k 1. 8. 14
Průměrná hrubá mzda25 500 Kč2Q / 14
Meziroční růst průmyslu8,60%k 1. 7. 14
více