Minimální mzda v Evropě

Pracovat za minimální mzdu není nic příjemného nikde v Evropě, její výše stačí na pouhé „přežití“. V některých zemích však není minimální mzda zavedena vůbec.

Stoupenců minimální mzdy přibývá

V současné době je institut minimální mzdy zaveden ve 20 z 27 členských zemí Evropské unie (není ve Finsku, Švédsku, Dánsku, Itálii, Kypru, Německu a Rakousku). Její zavedení je ovšem na spadnutí v Rakousku (předpokládá se ve výši 5,82 euro za hodinu) a v Německu (7,50 euro). Většina evropských vlád se snaží o zvyšování rozdílu mezi minimální mzdou a dávkami pro nezaměstnané. To znamená, že se zkracuje doba, po kterou je vyplácena podpora v nezaměstnanosti, ale hlavně se snižují následně vyplácené sociální dávky (podpora v nezaměstnanosti je vyplácena pouze několik měsíců po skončení pracovního poměru). Na druhou stranu pravidelně roste ve všech zemích hodinová minimální mzda. Minimální mzdu totiž pobírají především občané za nekvalifikovanou práci, pro kterou je v současné Evropě problém sehnat zaměstnance a vyšší minimální mzda je tou správnou motivací pro nezaměstnané přijmout i tyto nepopulární práce.

Lucembursko 9,30 euro, Bulharsko 0,65 euro.

Minimální mzda dle kupní síly

V Lucembursku je zákonná minimální mzda vyšší 14krát než minimální mzda v Bulharsku. Při zohlednění kupní síly je tento rozdíl již pouze 1:6. Právě Bulharsko patří mezi země, kde došlo k nejvyššímu růstu minimální mzdy za posledních pět let. Důvodem je růst domácí ekonomiky a vysoký růst průměrné mzdy – což má za následek i zvyšování minimální mzdy. Pro lepší názornost je v tabulce níže uvedena jak zákonem stanovená hodinová mzda, tak hodinová mzda v přepočtu dle kupní síly. Minimální mzda v Česku dle kupní síly činí 3,22 euro na hodinu a je tak dokonce vyšší než v Portugalsku a jen o málo nižší než ve Španělsku. A to Česko je jednou z výjimek, kde nedošlo v roce 2008 ke zvýšení minimální mzdy (8 000 Kč měsíčně platí již od ledna 2007).

Minimální mzda – cca. 33 % průměrné mzdy

Problém správného nastavení minimální mzdy mají všechny evropské země. Od její výše se velmi často odvozují jiné státní dávky, její zvýšení tak automaticky znamená tlak na státní rozpočet, který je i tak většinou napnutý. Ve většině zemí je minimální mzda nastavena na úroveň jedné třetiny průměrné mzdy – obdobně je to i v Česku. Ve většině zemí je totiž zdanění u minimální mzdy hodně nízké, proto je rozdíl mezi čistou mzdou nižší než u hrubé mzdy.

Minimální mzda je i v USA

Přestože sociální jistoty zaměstnanců ve Spojených státech Amerických jsou velmi nízké a s evropskými poměry nesrovnatelné, neboť zaměstnavatel je dle právní úpravy ve výhodě (krátké výpovědní lhůty, minimální omezení vykonávané práce, je možné např. pracovat 24 hodin denně sedm dní v týdnu). Zaměstnavatel má v USA výrazně lepší zákonnou výchozí pozici v pracovně-právních vztazích než v Evropě. Přesto i v USA musí zaměstnatelé (pokud se chtějí vyhnout práci na černo) dodržovat zákonem stanovenou minimální mzdu. Její výše se liší stát od státu. Centrálně je však stanovena minimální mzda ve výši 5,85 dolarů na hodinu. Pokud nemá stát uzákoněnou vlastní minimální mzdu, musí platit tato sazba. Vyšší samozřejmě může být. Nejvyšší minimální mzda je v San Francisku, kde činí 9,14 dolarů na hodinu.