FinExpert.e15.cz

Krize: Boj ohně a ledu

Představuje krach na burzách obvyklé splasknutí několikaleté bubliny s následnou recesí, nebo se jedná o něco většího? Co bude následovat?

Máme-li zjistit, kam směřujeme, je nutné pochopit, v jakém stavu se nacházíme a jak jsme se do něj dostali. I když se jako příčina současných problémů šmahem označuje krach na trhu hypoték v USA, skutečné problémy jsou mnohem hlubší a dlouhodobější. Mají dvě hlavní příčiny: dlouhodobý ekonomický cyklus Spojených států i dalších vyspělých ekonomik a nadto státní zásahy.

Čína vyrábí, Amerika nakupuje

Čína vyrábí, Amerika nakupuje. Tak funguje globální ekonomika v posledních více než deseti letech a asi to nikoho nepřekvapí. Co je však šokující? Číňané na nákupy Američanům půjčují. Dochází tak k paradoxní situaci, kdy tisíce chudých čínských dělníků ukládají své úspory do banky, jen aby je globální finanční systém transformoval v úvěr na nové auto nebo hypotéku na nový dům pro bohatého Američana.

Nejde o tendenční levicovou propagandu, to je suchá řeč čísel. Zatímco bilance obchodu Spojených států je řadu let v deficitu, nyní měsíčně zhruba o 60 miliard dolarů, Čína a další výrobní země vykazují přebytky. Ty pak investují na finančních trzích. Číňané jsou například největším držitelem dluhopisů amerických hypotečních obrů Fannie Mae a Freddie Mac. Uvedené firmy z těchto peněz financují více než polovinu hypoték na americkém trhu.

Zatímco asijské a další chudší země spoří, protože jsou zvyklé spíše na horší časy, míra úspor v USA ze od roku 1980 výrazně snižuje. Zatímco v 60. až 80. letech z vydělané tisícovky dolarů Američan zhruba stovku ušetřil, po roce 2000 to není téměř nic. Nač šetřit, když mi je celý svět ochoten velmi levně půjčit? Nač vyrábět, když může pracovat zbytek světa?

Jak je možné, že tento zjevný nesmysl funguje – a tak dlouho? Za příčinami je nutné se vrátit až na konec druhé světové války.

Spojené státy z ní vyšly nezničené jako největší věřitel na světě s největšími zásobami zlata. V roce 1944 byl na zasedání v americkém Bretton Woods vytvořen nový měnový systém, jehož základem byl americký dolar. Každý dolar byl podložen zlatem a ostatní měny vůči němu měly téměř fixní kurz. Světová ekonomika tím získala stabilitu a dolar pozici neomezeného vládce světových financí. Dolar se stal hlavní měnou pro mezinárodní obchod, ukládání úspor a devizových rezerv světových centrálních bank. To vydrželo téměř 30 let, než se v roce 1971 Brettonwoodský měnový systém rozpadl.

Zvyk je však železná košile, proto dominantní postavení dolaru pokračovalo dále a trvá dodnes. Světové centrální banky stále drží zhruba dvě třetiny svých devizových rezerv v amerických dolarech. Čína, Japonsko nebo arabské země své přebytky z mezinárodního obchodu investují do amerických dluhopisů. Všichni milují dolar a jsou ochotni své úspory stále ukládat do amerických cenných papírů.

Mnoho lidí si nevšimlo, že se poslední roky okolnosti výrazně změnily. Zatímco po druhé světové válce byly Spojené státy největším věřitelem na světě, nyní jsou největším dlužníkem. Tehdy Američané vyváželi do celého světa, dnes jsou největším importérem. A co dnes vyvážejí? Přece dolary. Nerovnováha zahraničního obchodu mezi USA a jeho obchodními partnery je zhruba 60 miliard dolarů měsíčně. Denně tedy Američané musejí přilákat investice nebo získat půjčky za dvě miliardy dolarů, aby mohli pokračovat ve svém žití nad poměry. Jak dlouho to ještě může fungovat? Dokud svět jako v pohádce Hanse Christiana Andersena nezjistí, že král nemá šaty.

Státní zásahy

Státní zásahy jsou druhou velkou příčinou současné krize. Je až s podivem, že otřesy finančních trhů byly v posledních 20 letech velmi krátké, stejně jako případné recese. Strůjcem tohoto dokonalého světa bez velkých krizí a nezaměstnanosti jsou centrální banky v čele s šéfem Fedu Alanem Greenspanem. Není to divné? Když něco získáme, musíme něco obětovat. Zdá se, že místo několika menších krizí přichází nyní účet za celou párty trvající několik desetiletí. Alan Greenspan podlehl myšlence, že poručí větru dešti a měnovou politikou vyřeší každý problém – asijskou krizi v roce 1997, krach Ruska a fondu LTCM v roce 1998, přechod na nové milénium (takzvaný problém Y2K) i splasknutí dotcomové akciové bubliny. Pokaždé Fed přispěchal se stejnou medicínou: snížit úroky a uvolnit do oběhu miliardy dolarů.

Bohužel však po uklidnění situace zapomněl opatření vzít zpět. Množství levných dolarů tak proudilo po celém světě a rozpoutalo možná největší spekulativní mánii všech dob. Akcie, nemovitosti, komodity i dluhopisy, hedgeové fondy, private equity, banky, firmy, obyvatelé. Všichni profitovali z levných peněz, které hnaly kurzy vzhůru. Množství peněz v oběhu však nafouklo také inflaci, která letos vzala ekonomice vítr z plachet. Celý systém dosáhl svého konce, jako již tolikrát v historii. Začaly padat ceny domů v USA a to jako domino strhlo všechny investice.

Samotný kolaps trhů v letošním roce je hrozivý. Z čeho však běhá mráz po zádech ještě více, jsou činy centrálních bank a vlád. Provádějí prakticky stejnou politiku, jaká rozdmýchala spekulace, které živí současný požár. Úroky na nulu, stovky miliard do oběhu. Každý je zachráněn, nikdo potrestán. Morální hazard nemizí. Skutečný problém – nadměrná spotřeba a dluhy – se neřeší, jen odsouvá do budoucna. Ekonomické zákony však přelstít nelze, stejně jako přírodu. Krize nebo recese je přirozenou součástí systému, která má svoji nezastupitelnou roli. V přírodě zima zahubí vše slabé a ti, co přežijí, jsou posíleni. Nemá tedy smysl bojovat se zimou a potlačovat ji. Je třeba ji pochopit a přijmout. Tato schopnost však současným světovým autoritám chybí.

Zima převzala vládu v dlouhodobém ekonomickém cyklu

Mohli bychom jí říkat Kondratěvova zima podle ruského ekonoma, který již na počátku 20. století dospěl k závěru, že každá ekonomika prochází jako příroda opakujícími se fázemi. Nazval je jaro, léto, podzim a zima. Jeden cyklus trvá obvykle 50 až 60 let. Kondratěv studoval vývoj cen surovin, mezd, zboží, úroků či obchodu od roku 1798. Je pozoruhodné, že od konce druhé světové války, kdy byla nastartována současná vlna, vývoj probíhá téměř přesně podle scénáře, který byl napsán již v roce 1920.

Jaro představuje znovuoživení ekonomiky, které přichází po ekonomické depresi. Akcie rostou z velmi nízkých úrovní, nezaměstnanost klesá a pozvolna se obnovuje spotřebitelská a podnikatelská důvěra, po období poklesu se ceny stabilizují a začínají mírně růst. Inflace je však velmi nízká. V současném cyklu tomuto období odpovídá poválečný stav od roku 1946 až do roku 1966.

Léto je období, kdy ekonomika nastartuje na plné obrátky a také se dostaví inflace. Prudce rostou ceny nemovitostí, zlata a komodit a s nimi stoupají i úrokové sazby. Začíná se tvořit dluh. Akciové trhy nijak výrazně nerostou. Tomuto období odpovídá vývoj od roku 1966 až do roku 1981, kdy inflace a úrokové míry dosáhly maxima, stejně jako ceny zlata. Akcie stagnovaly.

Podzim je ve znamení boje s inflací. Inflace i úrokové míry klesají, akciovému trhu se mimořádně daří a také dluhopisy rostou, naopak ceny komodit klesají. Dluhy se zvýší do neudržitelné výše. Akciové trhy prudce vzrostou a vzápětí dojde ke krachu. Podzimu přesně odpovídá vývoj od roku 1981 do roku 2000. Šéf amerického Fedu Paul Volcker vyhrál bitvu s inflací. Ceny komodit do roku 1999 klesly na nejnižší úrovně za mnoho desetiletí. Investování do akcií a dluhopisů zaznamenalo velký úspěch. Naopak dluhy narostly na enormní úrovně.

Většina z nás tedy v posledních desetiletích prožila období, které bylo pro investování nejpříjemnější: akciové i dluhopisové trhy rostly. Problém je, že většina současných investorů zná pouze toto investiční prostředí – období podzimu – a považuje je za normální. Tito investoři budou nemile překvapeni, až zjistí, že po podzimu přichází zima.

Smyslem zimy je odstranit dluhy, které se dlouhodobě nahromadily. Děje se tak bankroty firem a devalvací měn. Zimu charakterizuje pokles cen i spotřebitelské a podnikatelské důvěry, neschopnost splácet dluhy, bankroty a ekonomický útlum, dochází k odklonu od papírových peněz ke zlatu, objevují se měnové krize, úrokové sazby prudce letí vzhůru, možnost úvěrů je velmi omezená, nezaměstnanost roste. Toto období bylo zahájeno v roce 2000, kdy došlo ke kolapsu bubliny na americkém akciovém trhu. O důkazy projevů zimy není v posledních měsících nouze. Předchozí zima začala krachem na burze v roce 1929 a přešla v největší světovou hospodářskou recesi. Akciový trh tehdy ztratil většinu ze své hodnoty.

Balancování mezi deflací a inflací je na současné době nejsložitější

Pokud by centrální banky neexistovaly a peníze nebyly jen papír, pak by k opakování scénáře z roku 1929 došlo téměř s jistotou. Avšak manipulace s klíčovými ekonomickými proměnnými – množstvím peněz a jejich cenou – vnáší do systému další nestabilitu. Již od roku 2000 se střídá deflace s inflací. Deflační vlivy od roku 2000 do roku 2003 přebila měnová politika a letos jsme zažili vysokou inflaci. Od léta jsme se naopak zcela nečekaně dostali do deflačních tlaků. Balancujeme tak na ostří nože mezi ledem a ohněm.

Nyní vládne led, kdy deflační tlaky srážejí ceny všech aktiv i zboží. Nejlepší investicí jsou peníze. Je však pouze otázkou času, kdy tištění peněz zvítězí. Přebytečné peníze způsobí zvyšování cen. Pokud se nezačnou rychle stahovat z oběhu, vrátí se oheň, tedy inflace. Zatímco za vlády ledu jsou peníze nejlepší investicí, ve fázi ohně jsou tou nejhorší. Tehdy rostou ceny všeho, co existuje v omezeném množství: typicky drahých kovů, komodit, nemovitostí.

Rozhodování investora je nyní obtížné. Dokud fáze ledu neskončí, je nejlepší všechno prodat a držet peníze. Jakmile se ale kyvadlo přehoupne do fáze ohně, je nutné rychle nakoupit výše uvedená aktiva. Jak však dobu ohně poznáme? Pověstným kanárkem v dole je trh zlata. Jakmile cena zlata vylétne na nové historické maximum přes tisíc dolarů, je hodnota peněz v ohrožení a přichází fáze ohně.

Autor je analytikem společnosti Colosseum.



 

Další článek


 

Související články

celkem 2 komentáře

Poslední komentáře

Jasný, akorát že u nás vládla Ruská zima přes 40le
Roman
26. 6. 2009, 07:12
Hezke...
Pavel
23. 4. 2009, 23:40

Další články

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Nejčastější podvodné věty podomních prodejců

Nejčastější podvodné věty podomních prodejců

Jak se bránit lživým taktikám podomních prodejců? více

EuroEUREUR27.030 Kč-0.055 %
Americký dolarUSDUSD24.324 Kč-0.238 %
Britská libraGBPGBP32.014 Kč-0.275 %
Japonský jenJPYJPY23.533 Kč1.045 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.610 Kč-0.083 %
více...
PX883.050-0.47 %
CETV56.200-0.97 %
ČEZ457.700-2.41 %
Erste Bank643.6001.32 %
Fortuna89.8501.01 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více