Vnímají Češi krizi spíše jako abstraktního strašáka, nebo jako konkrétní nebezpečí, které by je v nejbližších týdnech mohlo ohrozit?V současnosti v ČR více než polovina (52 %) občanů přiznává, že má větší či menší obavy, aby se jejich životní úroveň v důsledku světové finanční krize nesnížila. Vyplývá to z výsledků studie GfK Praha realizovaná v listopadu 2008 (studie GfK Praha byla realizovaná v listopadu 2008 na vzorku 1000 respondentů).
Lidé v Česku se v souvislosti s finanční krizí ani tak nebojí o své úspory v bankách jako spíše o snížení svého blahobytu. Obávají se toho, čemu se dnes decentně říká přechod od finanční krize k hospodářské recesi, která s sebou přináší pokles výroby a propouštění. Strachem o svůj životní standard jsou nejvíce zasaženi obyvatelé středně velkých průmyslových měst (68 %), kvalifikovaní dělníci (65 %) a část populace nacházející se v předdůchodovém věku od 45 do 59 let. Z této věkové skupiny trpí obavami 63 % dotázaných (viz graf 1).
Obavy z poklesu životní úrovně nejsou záležitostí vzdělání – respondenti se základním a vysokoškolským vzděláním vyjadřují své obavy přibližně stejně často.
I přesto, že České republice se zatím krachy bank, tak důvěrně známé ze zahraničí, vyhýbají, obavy o své úspory vyjádřilo 38 % respondentů. Mírná nadpoloviční většina (55 %) Čechů se pak o své úspory neobává (viz graf 2).
Češi zatím nepanikaří
Nedůvěra ke stavu bankovního systému a obavy o své úspory zatím nedosáhly takové úrovně, aby mobilizovaly významnou část obyvatelstva k akci. Konkrétní kroky k zabezpečení se proti finanční krizi podniklo jen necelých 6 % obyvatelstva. Nejčastěji se Češi odhodlali k výběru svých vkladů, případně k investicím do nějaké nemovitosti nebo k nákupu dražších předmětů dlouhodobé spotřeby. K šíření paniky mezi obyvatelstvem evidentně nedochází.
„Nicméně nikdo neví, jak velký impuls může stačit k tomu, aby se situace radikálně nezměnila. Proto je dnes navýsost důležité to, jak se chovají naše elity. Jejich dnešním úkolem je šířit důvěru,“ komentuje studii její autor Pavol Frič z GfK Praha a dodává: „Jenže i pro českou realitu je příznačné, že stále čeká na obnovení důvěry mezi bankami, tedy mezi elitami svého druhu navzájem.“
Podle odpovědí respondentů důvěra v preventivně-nápravné kroky vlády jen lehce překračuje dvě pětiny (42 %) obyvatelstva. Navýšení pojištění vkladů do výše 50 tisíc euro však považuje za nedostačující každý třetí dotázaný a přibližně čtvrtina respondentů se necítí kompetentní tento krok vlády posoudit. Zajímavé je, že nedůvěra k vládním krokům směřujícím k případné sanaci vkladů je nejvyšší u vysokoškoláků a se snižováním vzdělání klesá.
„Je otázka, zda je tato nedůvěra projevem pocitu, že vládní garance představují z dlouhodobého hlediska morální hazard a nebezpečný precedens i pro ostatní podnikatelské sektory (aktuálně například pro automobilový průmysl), anebo zda je nedůvěra daná spíše pocitem nedostatečnosti zásahů státu a volání po jejich zesílení,“ komentuje tento výsledek Karel Šafář, Account Manager GfK Praha pro finanční sektor. Nejnižší důvěra je u lidí se základním vzděláním, z nichž ale plné dvě pětiny neumí tyto kroky vlády posoudit (viz graf 3).
Slováci mají z krize obavy
Dle on-line průzkumu GfK Slovakia (on-line průzkum GfK Slovakia se realizoval v říjnu 2008 na vzorku 500 respondentů) pociťuje třetina Slováků v souvislosti se zprávami o finanční krizi v USA zjevné obavy a polovina našich východních sousedů pak přiznala určité mírné obavy. I přesto zůstávají Slováci optimisty ohledně možného dopadu krize na slovenskou ekonomiku, neboť více než polovina z nich se domnívá, že krize bude mít na ekonomiku SR menší dopad než na západní trhy. Téměř dvě pětiny (38 %) Slováků si však myslí, že SR bude snášet následky krize stejně jako USA a západní Evropa.
Důvěra obyvatel Slovenska je zatím vůči bankám vysoká. Více jak 60 % z nich je přesvědčeno, že bankám v SR nehrozí podobné finanční problémy, jako zaznamenaly banky ve Spojených státech a v západní Evropě (viz graf 4).
Tato vysoká důvěra v banky působící na Slovensku je důsledkem toho, že respondenti nepociťují ani výraznější ohrození svých úspor. Téměř polovina (48,2 %) Slováků nemá vůbec žádné obavy o svoje úspory a 30,9 % se vyslovilo, že má o své úspory uložené ve slovenských bankách jen mírné obavy (viz graf 5).
Rezervovaný postoj Slováků k finanční krizi potvrzuje i zjištění, že více jak 90 % respondentů zatím nepodniklo žádné konkrétní opatření, aby předešli možným finančním ztrátám. Zbytek dotazovaných zvážil výši úspor a nejčastěji se rozhodl pro jejich rozložení do několika bank anebo jejich vložení do bezpečnějších a méně rizikových nástrojů.
Průzkum též zjišťoval, co by Slováci dělali, kdyby byli v důsledku krize nuceni omezit osobní výdaje a výdaje na domácnost. Jako první v pořadí by se zřekli posezení v kavárnách a návštěv restaurací. Následovalo by omezení cestování a dovolených a přestali by si kupovat elektroniku. Následně by se zřekli zábavy a volnočasových aktivit. Nejmenší omezení by se týkala výdajů na potraviny, dopravu, případně cestovné a internet.