Kde jsou nejvyšší penze?

Nejvíce dostávají penzisté v Lucembursku, Španělsku a Rakousku

Z členských zemí OECD je nejvyšší státní průměrná penze v Lucembursku, Španělsku a Rakousku, kde dosahuje přes 80 % průměrné mzdy v zemi. Ve všech třech zemích je zaveden pouze průběžný systém. Nejnižší státní penze je naopak v Dánsku, Nizozemí a Velké Británii. Životní úroveň penzistů zde však není tak nízká, jak by se mohlo zdát. Občané si na penzi totiž spoří vlastními prostředky (je zde nižší sociální pojištění).

Průměrná penze v Česku

V Česku byla v loňském roce průměrná penze 9 616 Kč a letos se očekává její zvýšení na necelých deset tisíc korun. Průměrná penze tak v Česku činila zhruba 49 % k průměrné čisté mzdě. Důchody jsou totiž vypláceny již čisté a nepodléhají dani z příjmu fyzických osob. Výše důchodu se u nás vypočítává podle počtu let pojištění a dosahovaných výdělků. V Česku pobírá určitý druh penze (starobní, invalidní či pozůstalostní) 2,7 miliónů občanů.

Průběžný důchodový systém

V některých členských zemích, stejně jako v Česku, je zaveden pouze průběžný systém. Všichni aktivní občané a jejich zaměstnavatelé, tak ze své hrubé mzdy odvádějí určitý povinný odvod formou sociálního pojištění a z těchto vybraných finančních prostředků jsou vypláceny penze současným důchodcům. Ve většině zemí je však navíc státem podporováno vlastní dobrovolné spoření občanů (např. v Česku se jedná o penzijní připojištění). V mnoha zemích však již proběhla penzijní reforma, protože současný penzijní systém je vzhledem ke stárnutí populace těžko udržitelný. Penzijní reforma proběhla např. i v sousedním Slovensku.

Penzijní reforma na Slovensku

Na Slovensku proběhla v roce 2004 penzijní reforma a od ledna roku 2005 zde mají tří-pilířový systém:

• I. pilíř (průběžný) – do tohoto pilíře jsou zapojeni všichni občané a jejich zaměstnavatelé, kteří povinně platí odvody do Sociální pojišťovny z každé mzdy; pokud je občan pouze účastníkem I. pilíře, platí povinné odvody ve výši 7 % z hrubé mzdy a jeho zaměstnavatel ve výši 21,75 % (celkem tedy 28,75 %). Z této částky jde 18 % na starobní důchody, 6 % na invalidní důchody a 4,75 % do rezervního fondu solidarity. Vybrané peníze z prvního pilíře použije Sociální pojišťovna na výplatu současných důchodů.
• II. pilíř (spořivý) – část finančních prostředků vybraných v I. pilíři putuje na účet občanem vybrané společnosti, která finanční prostředky dále zhodnocuje investováním na kapitálovém trhu. Při zapojení do II. pilíře tak putuje 9 % na konto Sociální pojišťovny a 9 % na účet vybrané společnosti (tj. polovina z 18 % určených na starobní penze). Výsledný důchod je potom kombinací obou forem důchodového zabezpečení. Samozřejmě výše penze z tohoto pilíře závisí především na míře zhodnocení vložených peněz.
• III. pilíř (dobrovolný) – jedná se o zcela dobrovolné spoření, např. penzijní připojištění, které však bývá většinou daňově zvýhodněno.

Obdobným způsobem jako na Slovensku je důchodový systém nastaven i v Maďarsku, Novém Zélandu, Polsku, Švýcarsku, Austrálii, Mexiku či Francii. Liší se však výše příjmu v penzi ze spořivého systému. Ve Finsku je dokonce zaveden pouze spořivý pilíř.

Velká Británie, Irsko a USA – občané se spoléhají na soukromé spoření

Jinou cestou se vydala např. Velká Británie, Irsko, Japonsko, Dánsko či USA. V těchto zemích jsou zavedena pouze základní penzijní schémata a výše státních náhrad z průběžného systému nedosahuje ani 40 %. Ovšem sociální pojištění v těchto zemích je výrazně nižší než v ostatních členských zemích Evropské unie. Občané tak mají každý měsíc vyšší čistou mzdu a jenom na jejich uvážení záleží, jakým způsobem a jakou částkou se finančně zajistní na stáří. U mnoha občanů je potom příjem z vlastního spoření v penzijním věku vyšší než státní penze.

Kde pobírají penzi nejdéle?

Nejkomplexnějším ukazatelem penzijních příslibů v členských zemích OECD je ukazatel penzijního bohatství. Tento ekonomický ukazatel zhodnocuje výši penze, důchodový věk, průměrnou délku života občanů a způsob, jakým jsou starobní penze upravovány po odchodu do důchodu s ohledem na růst mezd či cen. Z členských zemí OECD je penzijní bohatství nejvyšší v Lucembursku, nejnižší je naopak v Irsku, Mexiku, Novém Zélandu a USA. V současné době je důchodový systém nejvíce zatížen zvyšující se průměrnou délkou dožití - mezi státy, které musí občanům vyplácet přiznaný státní důchod nejdelší dobu patří Japonsko, Island, Norsko, Švédsko a Švýcarsko. V uvedených zemích je totiž průměrný věk dožití vyšší než 80 let.

Výše penze v zemích OECD (v %, k průměrné mzdě)