FinExpert.e15.cz

Kde je nejvyšší životní úroveň?

Mzdové rozdíly jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje.

Podnikat a být svým vlastním pánem je sice snem mnoha občanů ve všechvyspělých zemích světa, ale většina si obstarává finanční prostředky k životu v zaměstnaneckém poměru. Protože jsou Evropané kvalifikovaní, inovativní a vzdělaní, jsou jejich příjmy vysoké a současně stráví v práci podstatně méně času než občané v jiných vyspělých zemích světa.

Nejvyšší průměrná mzda je v Norsku

Mzdové rozdíly jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Země s nízkou produktivitou práce si nemůže dovolit vysoké mzdy. Nejvyšší průměrná měsíční hrubá mzda je v Norsku (4 192 euro), Dánsku (3 808 euro) a Švýcarsku (3 801 euro).

Samotné porovnávání hrubých měsíčních mezd nesmíme provádět ukvapeně, neboť v jednotlivých zemích je různě vysoké zdanění práce. Současně výše průměrné hrubé mzdy je jedna věc a co si se za ni koupí je věc druhá. Ceny zboží a služeb jsouv mimoevropských zemích mnohem nižší, čili si mohou za nižší průměrnou mzdu, v některých případech, koupit více zboží a služeb.

Na průměrnou mzdu většina občanů nedosáhne

Průměrná mzda v každé zemijepro většinu občanů nedosažitelná. Její výše je totiž „znehodnocena“ extrémně vysokými příjmy dobře placených občanů. Hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.

Seřadíme-li však všechny mzdy zaměstnanců podle velikosti, tak zaměstnanec nacházející se svou mzdou přesně uprostřed (medián) má mzdu v Evropě o necelých20% nižší, v mimoevropských členských zemích OECD je to ještě o 5% více. Zaměstnanců podprůměrně placených tedy není přibližně polovina, ale necelých přibližně dvě třetiny.

Zvyšování průměrné mzdy tedy nemá základ ve zvyšování středních mezd (kde se nachází většina mezd a platů v zemi), ale ve zvyšování 10% nejvyšších mezd v zemi. Nejlépe placeným zaměstnancům roste mzda nesrovnatelně rychleji než ostatním občanům. Nejnižší mzdové rozdíly naopak jsou v Maďarsku, Dánsku a Česku, nejvyšší mzdové rozdíly jsou: v Mexiku, USA a Kanadě.

Hrubá mzda a čistá mzda není totéž

Výše hrubé mzdy je jistěpro každého zaměstnance důležitý údaj, mnohem důležitější určitě pro nás všechny je, jak vysoká finanční částka končí každý měsíc na našem bankovním účtu – naše čistá mzda. Např. občané Skandinávie pobírají nejvyšší příjmy, ale současně je v těchto zemích vysoké zdanění práce a i ceny zboží či služebjsou vyšší než v ostatních vyspělých státech světa.

Nejnižší zdanění práce z členských zemí Evropské unie je v Irsku, nejvyšší v Belgii a Skandinávii. Pro mimoevropské země je společné, že zdanění práce je podstatně nižší než v Evropě.Po odečtení daňové povinnosti zjistíme, že nejvyšší průměrná čistá mzda je v Lucembursku, následuje Velká Británie.

Mimo míru zdanění hraje při posuzování kupní síly průměrné mzdy taky důležitou roli cenová hladina zboží a služeb v jednotlivých zemích. Občané ve střední a východní Evropě mají mzdy mnohonásobně nižší než občané v západoevropských zemí, protože je zdevšak levněji, nejsou rozdíly až tak závratné, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Co ovlivňuje výši příjmu?

O výši příjmu rozhoduje především vykonávaná práce. Současně však může např. počítačový odborník za stejnou práci pobírat uvnitř země zcela rozdílnou mzdu. Mimo jiné záleží totiž i na regionu, ve kterém je daná profese vykonávána, na věku či na pohlaví.

Např. v Německu jsou mzdy v západních členských zemích podstatně vyšší než ve východních zemích. Porovnání jednotlivých krajů a okresů dle výše průměrné mzdydávásignál o mzdových a platových obyčejích v různých koutech daného a záleží pouze na každém jednotlivci, kde se při hledání práce zaměří na pracovní příležitosti. Evropané žijí raději celý svůj život na stejném místě, proto se nedaří příliš stírat rozdíly mezi regiony.

V tom je veliký rozdíl mezi Evropou a Amerikou. Většina Američanů změní za život několikrát místo svého trvaného pobytu a profesi, dokáží se rychle přizpůsobit novým podnětům na trhu práce. Samozřejmě jejich častému stěhování za pracín ahrává skutečnost, že se po celé Americe dorozumí svou mateřštinou, tedy angličtinou.

Navíc v USA dobře funguje trh s byty, aproto není problémtéměř okamžitě nastoupit na volné pracovní místo ze západu na východ. Nejvyššího příjmu dosahují Evropané v období od 43 do 48 let, kdy mají již dostatek zkušeností a přitom jsou ještě velmi výkonní. V Japonsku či Korejimají občané nejvyšší příjmy později, starší občané jsou velmi ceněni.

Tito občané, pokud jsou v dobré fyzické kondici,mají totiž pro firmu nezanedbatelný přínos - mají spoustu zkušeností, ochotu dokázat, že na danou práci stačí a jsou lepší než mnozí mladší kolegové, vůči firmě jsou nesmírně loajální (mají dokonce podstatně nižší nemocnost než je průměr ve firmě) a přesčasové hodiny pro ně nebývají problém.

Ve všech členských zemích OECD potom mají ženy nižší příjmy než muži. Příčin je několik: od častějšího využívání žen zkrácených pracovních úvazků (především v západní Evropě)až po méně žen na vedoucích pozicích.Nejnižší mzdové rozdíly jsou potom u velmi zdatných odborných pracovníků (např. chemiků, elektroinženýrů, informatiků, programátorů…).

Proč právě Lichtenštějnsko?

Při zohlednění výše průměrné čisté mzdy a výše cen zboží a služeb jsou z Evropanů „nejbohatší“ občané Lichtenštějnska, Lucemburska, Švýcarska, Rakouska a Velké Británie. Z původních patnácti členskýchzemí EUje nejnižší kupní síla průměrné čisté mzdy ve Španělsku, Řecku a Portugalsku.

Kupní síla průměrného čistého ročního příjmu v Lichtenštějnsku je např. dvojnásobně vyšší než v Německu a čtyřnásobně vyšší než v Česku. Z východoevropských zemí je kupní síla průměrné čisté mzdy nejvyšší právě v Česku, následuje Maďarsko, Litva a Polsko.

Občané ve střední a východní Evropě mají mzdy mnohonásobně nižší než občané v západoevropských zemích. Jižní země Evropské unie jsou na tom platově výrazně hůře než bohatší sever. Základem hospodářství Lichtenštějnska je bankovnictví a průmyslová výroba (přesné strojírenství). Na vývozu se nejvíce podílí dentální výrobky a známky.

V Lichtenštějnsku hraje v současné době dominantní rolisektor služeb, především potom bankovní sektor. Tak jako ve Švýcarsku, dodržují místní banky důsledně bankovní tajemství. Díky nízkým daním je v Lichenštějnsku zaevidováno mnoho mezinárodních firem, které ve skutečnosti operují v jiných státech.

Další článek


 
celkem 3 komentáře

Poslední komentáře

Západ nedoženeme ani kdyby nám šel naproti. On nepot...
Igor
12. 2. 2016, 19:08
Jak jste přišel na to, že v bývalých zemích jsou cen...
Zdenek
22. 4. 2011, 19:59
Kupni sila
Andreejka
3. 3. 2008, 21:39

Další články

Stavebním spořitelnám sebevědomí nechybí: I kdyby se snížily úroky, o klienty nepřijdeme

Stavebním spořitelnám sebevědomí nechybí: I kdyby se snížily úroky, o klienty nepřijdeme

Snižování se dotkne nově uzavřených smluv.

Před 2 hodinami  |  Rybová Romana

 Při krachu banky čí záložny se k penězům dostaneme dříve

Při krachu banky čí záložny se k penězům dostaneme dříve

Včera  |  Ondráčková Kamila
Koho se týká EET již od prosince?

Koho se týká EET již od prosince?

Za neplnění zákonných povinností hrozí vysoké sankce, proto je potřeba se na EET včas připravit.

5.  5.  2016  |  Ivanco Gabriela  |  2

P2P půjčky: využít jich mohou i podnikatelé

P2P půjčky: využít jich mohou i podnikatelé

Včera  |  Rybová Romana  |  1
Odbory versus zaměstnavatelé: boj o zákoník práce

Odbory versus zaměstnavatelé: boj o zákoník práce

Včera  |  Rybová Romana

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Přehled | Zajímavosti | Vyděláváme | Bydlíme

V kterých zemích se žije nejlépe?

Dle studie OSN „Human Development Index 2015“ patří Česko mezi třicítku zemí s nejlepšími životními podmínkami. více

EuroEUREUR27.020 Kč-0.037 %
Americký dolarUSDUSD24.255 Kč0.214 %
Britská libraGBPGBP35.497 Kč0.121 %
Japonský jenJPYJPY21.811 Kč-1.192 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.611 Kč0.083 %
více...
PX892.1700.19 %
CETV62.4504.96 %
ČEZ439.0000.02 %
Erste Bank656.000-0.91 %
Fortuna86.1500.17 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více