FinExpert.e15.cz

Je lepší svatba, nebo život na hromádce?

Tato otázka leží v hlavě mnoha párům, které zvažují, zda je pro ně lepší variantou sňatek, nebo zdali mají spolu i nadále žít bez posvěcení úřadů. Jednou z rozhodujících okolností pro sňatek by mohly být i ekonomické a jiné výhody, které manželství přináší.

Existuje mnoho důvodů, proč vstoupit do manželství, i mnoho důvodů proti. Ekonomické a právní výhody manželství oproti nesezdanému soužití jsou však velmi výrazné a mnohdy mohou být nejvýznamnějším faktorem pro rozhodnutí uzavřít sňatek. Z hlediska právních odvětví má manželství vliv zejména na občanské, rodinné, finanční právo a právo sociálního zabezpečení, ale i na trestní a pracovní právo. Zatímco manželství je v zákoně poměrně přesně definováno, vztah druha a družky nikoliv. Druh je osoba, která žije s jinou osobou v poměru obdobném manželskému poměru. Jde o osoby sobě navzájem blízké, přičemž by újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Když dva žijí spolu

Soužití manželů je oproti soužití druhů právně detailněji upraveno. Manželé se tak bez dalšího mohou navzájem zastupovat v běžných věcech, oba jsou povinni přispívat podle svých možností a schopností k běžnému chodu domácnosti a jednání jednoho z manželů zavazuje a opravňuje i druhého manžela. Rovněž mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost. Všechna tato pravidla neplatí při soužití druha a družky a reálně tak hrozí nebezpečí, že v případě nenadálé životní situace (těžký úraz, chronická nemoc) jeden z partnerů druhého opustí a ten nemá žádnou právní možnost takovému jednání zabránit.

V případě manželů by však soud v takovém případě rozvod nepovolil a navíc by mohl stanovit druhému z manželů vyživovací povinnost, kterou by musel plnit, i kdyby svého manžela opustil. A podobně by mohl stanovit vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely, což si soužití druhů lze pochopitelně stěží představit. Ve vztahu ke společným dětem není žádný rozdíl v tom, jsou-li jejich rodiče manželé nebo ne. Oba mají vyživovací povinnost k dětem a povinnost jejich výchovy. V případě, že jeden z manželů má nevlastní dítě, které s nimi žije ve společné domácnosti, pak má druhý povinnost podílet se na výchově tohoto dítěte, i když není jeho rodičem. Tato víceméně proklamativní povinnost však u druhů neexistuje.

Společné jmění manželů

Nejvýznamnějším majetkovým důsledkem sňatku je vznik společného jmění manželů (SJM). Od okamžiku sňatku se vše, co oba nebo jen jeden z manželů nabudou (např. koupí), nebo všechny závazky (dluhy), které jednomu z manželů nebo oběma vzniknou, stává součástí společného jmění manželů (dříve bezpodílové spoluvlastnictví). Z tohoto obecného pravidla jsou stanoveny výjimky; rozsah společného jmění manželů lze smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu zúžit nebo rozšířit. Do SJM tak lze zahrnout i majetek, který manželé nabyli ještě před sňatkem do svého osobního vlastnictví (rozšíření) nebo je možné se dohodnout, že určité věci se nestávají součástí SJM (např. každá věc, kterou nabude jeden z manželů a která má hodnotu větší než 10 000 Kč, připadne do výlučného vlastnictví pouze toho dotyčného manžela; takto lze zúžit SJM až na věci, které tvoří obvyklé vybavení domácnosti). SJM náleží oběma manželům společně a nerozdílně (tj. „každému patří všechno“).

V důsledku toho obvyklou správu majetku náležejícího do SJM může vykonávat každý z manželů, v ostatních případech je třeba souhlasu obou (auto může dát opravit každý z manželů bez vědomí toho druhého, o jeho prodeji však musí rozhodnout oba společně), všechny závazky (dluhy) náležící do SJM je povinen splnit kterýkoliv z manželů a právní úkony týkající se SJM zavazují rovněž oba manžele. Do SJM nepatří majetek, který získal jeden z manželů dědictvím, darem nebo restitucí, věci osobní potřeby sloužící jednomu z manželů, věci, které jeden z manželů nabyl do svého výlučného vlastnictví, závazky týkající se majetku, který nepatří do SJM, a závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.

Naproti tomu u druhů žádná obdoba SJM nevzniká. Veškerý majetek nabývají do svého výlučného vlastnictví, pokud je majetek pořízen ze společných prostředků, pak se stávají podílovými spoluvlastníky (např. „každému patří 50 % věci“) a závazky, které vzniknou jednomu, nemusí plnit druhý.

Uzavřením manželství vzniká oběma manželům společný nájem bytu, který měl jeden z nich ještě před sňatkem v nájmu. Stejně tak pokud se za trvání manželství oba nebo jen jeden stanou nájemci bytu, vzniká jim společný nájem. U druhů tomu tak není, a tak se může stát, že po smrti druha-nájemce se bude muset jeho druh odstěhovat (pokud s ním nežil alespoň tři roky před smrtí).¨

Co kdo dědí

V případě smrti patří manžel spolu s dětmi do 1. dědické skupiny. V případě, že zesnulý (zůstavitel) neměl děti, postupuje se do 2. dědické skupiny, kde dědí manžel, rodiče zesnulého a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti (tedy i druh). Manželovi však připadne nejméně polovina dědictví. V případě druhů je to složitější. V případě, že zesnulý druh neměl manžela ani rodiče, pak jeho druh dědí rovným dílem spolu se sourozenci zesnulého.

Pokud ale měl zesnulý dítě, pak pozůstalý druh nemá ze zákona právo dědit a vše připadne potomkovi zemřelého. Určitá část dědictví by druhovi mohla připadnout pouze tehdy, kdyby zůstavitel před smrtí pořídil závěť a svému druhovi část nebo celé jmění odkázal. Situace se komplikuje v případě, že zesnulý druh nebyl rozveden a měl děti – pak by dědictví bylo rozděleno rovným dílem mezi manžela (s nímž ale zesnulý fakticky nežil) a děti. Druh by ze zákona nezdědil nic, i když by v době před smrtí žil se zůstavitelem ve společné domácnosti.

Společné zdanění manželů

Manželé s nejméně jedním vyživovaným dítětem mají možnost využít společného zdanění manželů, které jim může výrazně snížit daňovou povinnost. Navíc v případě, že jeden z manželů nemá příjem, může druhý manžel od své daně z příjmů odečíst částku ve výši 4 200 Kč jako slevu na dani u vyživovaného manžela. V případě spolupracujícího manžela je možné na něj převést až 50 % příjmů, u spolupracujícího druha nejvýše 30 %.

Z hlediska daně dědické je pozůstalý manžel od placení daně osvobozen úplně, druh pouze pokud hodnota zděděného majetku nepřekročí zákonem stanovenou hranici. Manželovi je rovněž možno poskytnout dar v daleko vyšší hodnotě než druhovi, aniž by vznikla povinnost platit daň darovací.

Sociální dávky

Zatímco ve všech předchozích právních odvětvích docházelo k odlišování soužití a z toho vyplývajících nároků, přičemž z toho vždy profitoval manžel, v případě posuzování nároku na dávky státní sociální podpory se jako rozhodný příjem bere příjem spolu posuzovaných osob, kam mimo manžele patří i druh a družka. Z toho důvodu nemůže např. družka získat příspěvek na bydlení, pokud má její druh nejméně mírně podprůměrný příjem. Podobně v případě smrti druha nemá pozůstalý druh na rozdíl od manžela právo na vdovský (vdovecký) důchod.

Manžela nezaměstnáš

Manželé se nemohou navzájem zaměstnat. To však neznamená, že ve chvíli, kdy se podnikatel ožení se svou asistentkou, její pracovní poměr zaniká. Tento pracovní poměr i nadále trvá. Naproti tomu podnikatel nemůže svou manželku zaměstnat jako asistentku, pouze by mohl využít institutu spolupracující osoby. Toto omezení u druhů neplatí.

V případě smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání má manžel na rozdíl od druha nárok na jednorázové odškodnění ve výši 50 000 Kč. Navíc nárok na nejvýše tři platy zaměstnance, který zemřel z uvedeného důvodu, přechází na manžela nebo děti a nestává se předmětem dědictví.

Jedním z mála právních odvětví, která kladou druha na roveň manželovi, je trestní právo. Zde má druh stejná práva jako manžel, a může tak např. zvolit obviněnému obhájce, odmítnout vypovídat jako svědek proti svému partnerovi, musí souhlasit se stíháním svého partnera za určité trestné činy a může podat odvolání ve prospěch svého partnera proti rozsudku, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu.

Závěr

Kromě těchto právních výhod má manželství pro vztah přínos i z psychologického hlediska. Sňatek totiž v partnerech vyvolává pocit jistoty a přináší tak do vztahu dvou lidí nový prvek. A to je možná ta největší výhoda manželství. Na druhou stranu může případný rozchod velmi zkomplikovat, zejména, pokud se partneři nerozchází v dobrém.

Další článek


 

Související články

celkem 8 komentářů

Poslední komentáře

můj názor
Katka
26. 7. 2010, 21:12
Re: Byt na hypotéku
Vít Doležálek
2. 4. 2006, 08:54
Re: Byt na hypotéku
rek
1. 4. 2006, 21:44
Re: Byt na hypotéku
Vít Doležálek
30. 3. 2006, 09:27
Byt na hypotéku
Martin
29. 3. 2006, 20:50

Další články

Pro děti vše aneb kvůli čemu se čeští rodiče uskromňují?

Pro děti vše aneb kvůli čemu se čeští rodiče uskromňují?

Před 5 hodinami  |  Štoudková Dagmar
PayPal bude vracet poštovné

PayPal bude vracet poštovné

Před 6 hodinami  |  Ondráčková Kamila
Reklamace: Co byste měli vědět?

Reklamace: Co byste měli vědět?

Před 9 hodinami  |  Ondráčková Kamila  |  2
Zdražování povinného ručení? Ano i ne…

Zdražování povinného ručení? Ano i ne…

Před 11 hodinami  |  Durčáková Jana
Co šetří myčka? Hlavně čas. Jak vybrat úsporný model?

Co šetří myčka? Hlavně čas. Jak vybrat úsporný model?

Objektivně porovnat náklady spojené s mytím nádobí je složité.

Před 19 hodinami  |  Poncarová Jana

Stavební spoření | Srovnání | Spoříme

Vyplatí se spořit u stavební spořitelny?

Úrokové sazby stále klesají a klienti se rozhlížejí, kam peníze uložit. více

EuroEUREUR27.725 Kč-0.198 %
Americký dolarUSDUSD22.000 Kč0.864 %
Britská libraGBPGBP35.209 Kč0.233 %
Japonský jenJPYJPY20.191 Kč0.119 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.619 Kč-0.166 %
více...
PX964.8800.81 %
CETV52.7502.43 %
ČEZ605.5000.00 %
Erste Bank547.5503.31 %
Fortuna121.3252.08 %
více...
Meziroční změna HDP2,90%1Q / 14
Míra nezaměstnanosti7,40%k 1. 8. 14
Meziroční inflace0,60%k 1. 8. 14
Průměrná hrubá mzda25 500 Kč2Q / 14
Meziroční růst průmyslu8,60%k 1. 7. 14
více