FinExpert.e15.cz

Jaké fondy pro deflaci a inflaci

Za deflace se vyplatí převážit v portfoliu dluhopisy a peněžní trh. Před inflací chrání kupní sílu akcie, nemovitosti a komodity.

Neplatí to ale vždy na sto procent.

Vášnivé debaty na téma deflace versus inflace neustávají. Naopak, nabírají na síle. Jaká bude skutečnost, je stále zamlženější. Zrekapitulujme dosavadní argumenty obou stran.

Proč hrozí deflace

Ti, kteří očekávají deflaci, nejčastěji upozorňují na to, že světová ekonomika bude s velkou pravděpodobností několik následujících let pracovat pod svým potenciálem. Hlavní charakteristikou bude nízká poptávka. Tzv. produkční mezera neboli mezera výstupu se ještě dlouho neuzavře. Laicky řečeno, fabriky nepojedou na plný výkon, neboť nebude zájem o jejich zboží. Přebytečná výrobní kapacita bude ubývat jen pozvolna. Snížení poptávky souvisí s počátkem snižování zadluženosti domácností a firem v rozvinutých zemích. Už nebudou tolik nakupovat jako dřív, větší část příjmů než dřív půjde na splácení dluhů a tvorbu rezerv.

Chybějící soukromá spotřeba může být dočasně nahrazena vládními stimuly, ovšem stimulovat ekonomiku za cenu zvyšování veřejného dluhu nelze do nekonečna. Inflace tažená poptávkou tak za současné situace podle mnoha ekonomů nemůže nastat bez ohledu na to, co dělají centrální banky.

Proč hrozí inflace

Právě akce centrálních bank vyděsily ty, kteří předpovídají zvýšenou inflaci. Centrální banky téměř všude na světě, ale hlavně v největších vyspělých ekonomikách, snížily úrokové sazby na minimum a zvýšily nabídku peněz pomocí tzv. nekonvenční (neortodoxní) monetární politiky. Laicky řečeno, tisknou peníze a „hrnou“ do oběhu. Přesto je podle posledních statistik inflace za uplynulý rok v hlavních světových ekonomikách historicky nízká a v části zemí navíc dále klesá. Zastánci monetaristické teorie (inflace je funkcí nabídky peněz) ale tvrdí, že peníze v současné době někde „sedí“ připraveny k použití. Až u ekonomických subjektů ochabne pocit nejistoty a averze k riziku, vrhnou je na trh a inflace vystřelí.

Jak připravit portfolio

Finanční trhy se v současné době bojí deflace i inflace. Je obtížné odhadnout, co hrozí víc. Hlavně ale s jakou intenzitou a v jakém časovém horizontu by mohla deflace či inflace na světovou ekonomiku a kapitálové trhy dopadnout.

Konsenzus předpovědí říká, že v krátkém horizontu by měli investoři více počítat s deflací a v delším horizontu s inflací. Investorům s kratším investičním horizontem by se tedy mělo podle konsenzu analytiků vyplatit převážit portfolio do těch tříd aktiv, které vydělají na deflaci a investoři s delším investičním horizontem by měli převážit portfolio do těch tříd aktiv, které chrání kupní sílu investice při inflaci. Spekulativně ladění investoři pak mohou zkusit časovat trh – napřed nastavit portfolio na deflaci, poté na inflaci (odhad kdy, je na nich).

FOND SHOP v této souvislosti musí upozornit na fakt, že skutečnost se od konsenzu předpovědí analytiků ve většině případů v minulosti dosti lišila. Pokud má ale někdo silný názor na budoucí vývoj a hodlá v portfoliu převážit třídy aktiv, které si vedou lépe za deflace oproti inflaci nebo obráceně, tady je návod, které to jsou.

Peněžní trh

Zpravidla platí, že investice ve fondech peněžního trhu během deflace reálnou hodnotu získávají a během zvýšené inflace ztrácejí. Mohou však nastat i situace, kdy to není tak jednoznačné.

Většina korunových fondů peněžního trhu drží v portfoliu krátké dluhopisy emitované státem a dluhopisy emitované firmami (průmyslovými, ale hlavně finančními). Deflační prostředí je zpravidla spojeno se stagnací či poklesem ekonomické aktivity. To vytváří tlak na schopnost firem plnit závazky. Podíl firemních dluhopisů s problémy se splácením se během hospodářského poklesu zvyšuje. Na výkonnost fondů peněžního trhu s větším zastoupením firemních dluhopisů v portfoliu tak může mít deflace negativní vliv.

Naopak, nemusí vždy platit, že inflace rovná se záporná reálná výkonnost ve fondu peněžního trhu. Nenastane-li prudký inflační šok, ale postupné zvyšování inflace, a zároveň bude světová ekonomika vykazovat růst, pak fondy peněžního trhu mohou zafungovat jako ochrana před inflací. Výnos do splatnosti peněžních fondů následuje sazby centrální banky. V časech pozvolně rostoucí inflace bez náhlých a silných inflačních šoků fondy peněžního trhu zpravidla s inflací drží krok nebo dokonce dosahují kladné reálné výkonnosti.

To je výhoda fondů peněžního trhu oproti držbě hotovosti (bankovky v trezoru). Hotovost v časech inflace reálnou hodnotu vždy ztrácí. Naproti tomu ochrání před krachem banky (spořicí účet) a před zvýšenou mírou úpadků firemních dluhopisů (fond peněžního trhu).

Státní dluhopisy

Státní dluhopisy jsou jednou z mála tříd aktiv, u které jsou dopady deflace a inflace jednoznačné. Deflace zvyšuje reálnou výkonnost investice ve státních dluhopisech, inflace snižuje. Růst inflačních očekávání zvyšuje požadovaný výnos a snižuje cenu dluhopisu. Naopak, pokles inflačních očekávání snižuje požadovaný výnos a zvyšuje cenu dluhopisu.

Výnos 10letého státního dluhopisu ČR se v současné době pohybuje kolem 5,5 % p.a. Pokud skutečně budeme svědky globální inflace nad 10 % během několika málo let, jak předpovídají někteří vlivní ekonomové, pak držitelé těchto dluhopisů mohou zažít propad jejich tržní ceny například na polovinu. Není přitom podstatné, zda se bude jednat o stagflaci (inflace a zároveň stagnace ekonomiky) nebo o inflaci doprovázenou hospodářským růstem. Ve hře je ale také tzv. japonská cesta – stagnace ekonomiky doprovázená deflací. V takovém případě by byly státní dluhopisy výbornou investicí. Jejich cena by rostla. V duračním horizontu by pak jejich reálná výkonnost překonala 5,5 % p.a. a pravděpodobně by se ukázaly jako nejvýkonnější třída aktiv.

Inflačně vázané dluhopisy

Další třídou aktiv s jednoznačnou reakcí na deflaci a inflaci jsou inflačně vázané dluhopisy. Jedná se o státní dluhopisy, u nichž je výše pravidelně vyplácených kuponů a výše jistiny ke dni splatnosti vázána na vývoj oficiálního indexu spotřebitelských cen počítaného státním statistickým úřadem. Jejich reakce na inflaci a deflaci je opačná než u klasických státních dluhopisů bez indexace na inflaci. V časech (neočekávané) deflace trpí, v časech (neočekávané) inflace vydělávají.

Česká republika inflačně vázané dluhopisy nevydává. Penzijní fondy a pojišťovny po nich sice volají, ale ministerstvo financí zatím nemělo velkou motivaci k jejich emitování. ČR zatím dokázala pokrýt státní dluh bez potíží pomocí klasických dluhopisů. Existují eurové inflačně vázané dluhopisy. Jejich hlavními emitenty jsou Francie a Německo. Největším dolarovým emitentem je vláda USA. V porovnání s klasickými státními dluhopisy je trh inflačně vázaných dluhopisů velmi malý. Korunový investor ve fondech inflačně vázaných dluhopisů nese měnové riziko. Jako jediné aktivum ale investorům nabízí stoprocentní ochranu před inflačním šokem (výrazný skok inflace nahoru).

Korporátní dluhopisy

O korporátních dluhopisech lze obecně říci, že reagují na deflaci a inflaci podobně jako státní dluhopisy – deflace jim reálnou výkonnost zvyšuje, inflace snižuje. Nemusí to ale být vždy tak jednoznačné.

Propad ekonomického růstu do negativního teritoria, který zpravidla doprovází deflaci, zvyšuje u korporátních dluhopisů rizikové prémie. Růst rizikové prémie znamená pokles ceny dluhopisu. Efekt rostoucí rizikové prémie může převážit nad efektem snižujících se inflačních očekávání. V takovém případě by deflace reálnou výkonnost korporátních dluhopisů snižovala.

Inflace má zpravidla na výkonnost korporátních dluhopisů ještě horší dopady než na výkonnost dluhopisů státních. Zvyšování krátkodobých úrokových sazeb zvyšuje podnikům náklady a snižuje zisk. Tentokrát by to ale platit nemuselo, upozornili někteří komentátoři. Existuje teorie, že inflace sníží reálnou dluhovou zátěž států, domácností i podniků a nastartuje hospodářský růst. Vyhlídky firem se zlepší a riziková prémie klesne. Mírně vyšší inflace tak může korporátním dluhopisům pomoci.

Akcie

Akcie jsou v dlouhém horizontu považovány za nejspolehlivější ochranu proti inflaci. Tvrzení stojí na předpokladu, že podniky přenášejí zvyšující se ceny vstupů do cen výrobků a dosahují zisku bez ohledu na to, jak rychle cenová úroveň v ekonomice roste. Z historických statistik vyplývá, že firmy v některých oborech jsou schopny přenášet rostoucí ceny vstupů do cen finální produkce rychleji než v jiných oborech. Mezi takové sektory patří například energetika, potravinářský průmysl a zdravotnictví.

Pro reálnou výkonnost akciového trhu (výkonnost očištěnou o inflaci) není ani tak důležitá výše inflace, ale růst ekonomiky a ziskovost podniků. Inflace spojená s hospodářským růstem akciím nevadí. Problémem je stagflace a inflační šok. Při stagflaci nedochází k naplňování předchozích očekávání ziskovosti a reálná výkonnost akciového trhu klesá na dlouhý čas do záporu. Totéž platí pro deflační prostředí, při kterém se zpravidla dostaví stagnace ekonomiky. Za deflace ceny akcií padají hned ze dvou důvodů. Klesá tržní cena aktiv v rozvahách firem s tím, jak všeobecně klesá cenová hladina. Klesá ziskovost z důvodu stagnace ekonomiky. Inflační šok bývá spojen s nárůstem nejistoty, rizikové averze a dočasným „zamrznutím“ ekonomiky, což také poškozuje ziskovost firem a negativně se odráží na výkonnosti akcií.

Nepříjemným úkazem na akciových trzích jsou cenové bubliny. Jejich identifikace je možná až ex post, po splasknutí. Cenové bubliny způsobují, že sice jsou v dlouhém horizontu nejspolehlivější ochranou proti inflaci, ale dlouhý horizont se stal pro některé investory nepřijatelně dlouhý.

Nemovitosti

Pro nemovitosti platí totéž, co pro akcie. Na dlouhém horizontu dokážou v průměru ochránit před inflací, v krátkém horizontu je výkonnost nejistá. Nemovitosti čelí inflaci možností zvyšovat nájem. Cena nemovitostí v průměru roste s inflací, za deflace jejich ceny klesají.

Také ceny nemovitostí ovšem podléhají bublinám. Cykly relativního nadhodnocení a podhodnocení jsou zpravidla dlouhé – 10 až 20 let. Koupě nevhodné nemovitosti v nevhodnou dobu může srazit výkonnost investice do záporu na mnoho let dopředu. Nákupem konkrétní nemovitosti navíc nelze zprůměrovat celý trh, jde o sázku na jednoho koně. Pomoc nabízí nemovitostní fondy s portfoliem až několika desítek nemovitostí různých typů a v různých lokalitách.

Komodity

Komodity jsou historicky považovány za dobré zajištění proti inflaci. Růst inflace v minulosti zpravidla šel ruku v ruce s růstem cen komodit. V poslední době se ale korelace mezi všeobecným růstem cen a růstem cen komodit poněkud rozvolnila. Hlavní slovo při cenotvorbě na komoditním trhu mají v současné době odhady budoucího nedostatku, resp. přebytku nabídky nad poptávkou. Nejvíc jsou nyní ceny komodit zkorelovány s cenami akcií. Také se vyznačují velkou volatilitou a cenovými bublinami. V dlouhém horizontu ale platí, že komodity, stejně jako akcie a nemovitosti investice před inflací chrání. Komodity a nemovitosti jsou také považovány za dobré zajištění před inflačním šokem. Je třeba si ale uvědomit, že komodity jsou široká skupina. Jinak na inflaci či deflaci a růst či pokles ekonomiky reagují drahé kovy, průmyslové kovy, ropa, zemědělské produkty.

image001.gif

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP.

FondShop_new.gif 

Další články z časopisu FOND SHOP 16/2009:

Další článek


 

Související články


 


Další články

Finanční správa získá právo zkoumat náš majete

Finanční správa získá právo zkoumat náš majete

Před 9 hodinami  |  Rybová Romana
Zdravotní pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zdravotní pojištění pro OSVČ v roce 2017

V roce 2017 budou živnostníci platit více na zdravotním pojištění.

Před 11 hodinami  |  Gola Petr

Podnikání během rodičovské dovolené v příkladech

Podnikání během rodičovské dovolené v příkladech

Při RD je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů.

Před 19 hodinami  |  Gola Petr

Hospodské „čtyřky“, vinárny, kavárny a cukrárny v ohrožení, kvůli EET

Hospodské „čtyřky“, vinárny, kavárny a cukrárny v ohrožení, kvůli EET

Suma sumárum, ohrožených podniků je zhruba 13 až 15 tisíc.

Včera  |  Pospíšil Aleš  |  5

Plátci DPH pozor, vláda od října rozšiřuje „reverse charge“

Plátci DPH pozor, vláda od října rozšiřuje „reverse charge“

Včera  |  Pospíšil Aleš

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená