Cílem systému osvětlení bytu je co největší zraková pohoda uživatelů prostoru, která umožní jak bezpečné provádění všech nutných činností, tak optimální podmínky pro odpočinek. V současnosti se přitom nabízí řada technologicky odlišných výrobků a podle jejich volby můžeme spotřebu elektrické energie na osvětlení i několikanásobně snížit.
Světlo a jeho parametry
Při výběru zdroje světla by nás měly zajímat některé základní parametry. Jde například o tzv. měrný výkon, který se udává v lm/W, vyjadřuje tedy spotřebu energie na množství vyprodukovaného světla. Tento parametr ale sám o sobě nestačí, počítá se totiž ještě s kvalitou vyprodukovaného světla, která určuje světelnou pohodu a hovoříme tedy o indexu podání barev.
Z čeho vybírat
V současnosti lze pro osvětlování interiérů vybírat z několika technologií, které splňují potřebné parametry. Jsou to klasické žárovky, halogenové žárovky, zářivky a kompaktní a trubicové zářivky („úsporné žárovky“). Jako novinka se také začínají prosazovat i v obytných prostorech zdroje LED.
Žárovky: výhodné (zatím) jen cenou
Tradičním, nejstarším, ale také nejméně úsporným zdrojem světla je klasická žárovka. Ta je zatím také nejrozšířenější. Zmíněnou energetickou nevýhodu vyjadřuje nízký měrný výkon, který u žárovek dosahuje hodnoty 8 až 18 lm/W, což znamená, že se na světlo mění pouhých tři až pět procent elektrické energie, zbytek žárovka přemění v teplo. To přináší další nevýhodu – žárovky je třeba krýt, aby nezpůsobily přehříváním ve svém okolí škodu na citlivých materiálech nebo dokonce požár.
Ani životnost žárovek není vysoká (800 až 1000 hodin), protože jsou citlivé na kolísání napětí v síti. Jejich jedinou výhodou oproti ostatním zdrojům tak zůstává nižší cena. Co do výkonu a efektivity by se daly přirovnat k parním lokomotivám dosluhujícím vedle výkonných elektrických rychlovlaků.
Halogenová varianta
O něco lépe jsou na tom halogenové žárovky, které dosahují lepšího měrného výkonu – 14 až 20 lm/W – a mají také proti běžným žárovkám zhruba dvojnásobnou životnost. Nehodí se ale jako zdroj hlavního osvětlení, ale spíše jako doplňkové bodové osvětlení, pro optické zdůraznění detailu v interiéru nebo osvětlení ve zvláštních případech. I u nich je třeba pamatovat na to, že jsou zdrojem tepla, a tedy i potenciálních škod.
Zářivková efektivita
K mnohem efektivnějším zdrojům světla z energetického hlediska patří zářivky, jejich měrný výkon dosahuje 40 až 100 lm/W a kromě toho disponují řadou dalších výhod. Jedna z nich souvisí s vysokou účinností – neprodukují tolik tepla a jejich svítící tělesa tedy můžeme v interiéru variabilněji umisťovat. Nevýhodou oproti klasickým žárovkám je pomalejší náběh na plný výkon.
Starší trubicové žárovky v současnosti nahrazují kompaktní zářivky s integrovanými předřadníky. Elektronický předřadník a zářivka tvoří jeden celek. Vyrábějí se jak se závitem E27, tak se závitem E14 a lze je přímo našroubovat do objímek stávajících svítidel. Vyrábějí se ve škále podle jmenovitého příkonu od 8 do 32 W, přičemž osmiwattová zářivka odpovídá zhruba čtyřicetiwattové klasické žárovce, klasickou stovku nahradíme přibližně 16wattovou zářivkou. U kompaktních zářivek také můžeme počítat zhruba s desetinásobnou životností oproti „výdrži“ klasických žárovek.
Uplatnění LED
Také svítidla typu LED v poslední době začínají nacházet uplatnění v interiérovém osvětlování a jsou srovnatelné s jinými běžně používanými světelnými zdroji (žárovky a zářivky). Životnost světelných zdrojů LED je oproti zářivkám vyšší o desítky procent. V současnosti výrobci uvádějí hodnoty životnosti LED asi 20 000 až 100 000 provozních hodin. LED lze navíc například výhodně aplikovat na místech obtížně dostupných pro údržbu. Hlavní předností je ale opět vyšší účinnost nejnovějších LED, která je cca 120 lm/W. Je tedy o desítky procent vyšší než u zářivek.
Přímé a nepřímé světlo
Při volbě osvětlovacího systému platí pro různé typy interiéru různá pravidla. Pro zjednodušení se rozlišují dva základní typy osvětlení – přímé a nepřímé. Výhodou přímé osvětlovací soustavy je lepší směrování světla do užitečných směrů a tudíž vysoká hodnota činitele využití světelného toku. Její nevýhodou je naopak vytváření ostrých stínů a menší rovnoměrnost osvětlení. V případě, že jsou v interiéru umístěny vysoce odrazné plochy, může navíc docházet k oslnění odrazem světelného zdroje na těchto plochách.
U nepřímé osvětlovací soustavy je tomu naopak. Vytváří téměř nezřetelné stíny, osvětlení je velmi rovnoměrné a oslnění (s výjimkou zrcadlového stropu) nehrozí, což je na druhé straně vykoupeno nízkou hodnotou činitele využití světelného toku. Pro konkrétní osvětlovací situaci je tak zpravidla nutno zvolit vhodný kompromis. Z hlediska energetické účinnosti je však třeba volit osvětlení co možná nejpřímější.
V interiérech se málokdy využívá výhradně jediného typu osvětlovací soustavy a přímé osvětlení se kombinuje s nepřímým podle daných potřeb. V kuchyni je např. nezbytné silné přímé osvětlení pracovních ploch, kde si to vyžaduje samotná bezpečnost práce. Podobně tomu bývá v případě pracovny. V obývacím pokoji se pak kombinuje potřeba přímého světla např. pro čtení s dekorativními tlumenými světly, která dotvářejí atmosféru prostoru.