Když živnostník vlastní nemovitost a neplní své zákonné závazky vůči veřejným orgánům (tj. neplatí včas a v řádné výši daně, sociální či zdravotní pojištění), je velmi pravděpodobné, že dříve či později bude u jeho nemovitosti v katastru nemovitostí zřízeno soudcovské zástavní právo pro některou z výše uvedených pohledávek. Jak se postupuje, je-li předmětem dědického řízení právě taková nemovitost? Je každé dědictví výhrou nebo je lepší se někdy zřeknout dědictví?
Dluh na pojistném smrtí není vymazán
U sociálního či zdravotního pojištění dochází k situaci, že zemřelý živnostník neměl dořešeny své závazky vůči těmto institucím. Dle zákona však nedochází úmrtí dlužníka k automatickému vymazání jeho dluhů evidovaných u těchto institucí, ale jsou předmětem dědického řízení. Jestliže po sobě tedy zemřelý zanechal např. byt nebo dům, musí dědicové počítat s tím, že současně zdědí i jeho dluhy… Vždy stojí za to namítnout promlčení, i když je šance malá. Ve většině případů jsou přihlášené pohledávky těchto institucí v pořádku a v zákonných lhůtách byly učiněny všechny kroky k jejímu vymožení již za života dlužníka. Ale člověk nikdy neví a pojišťovny jsou povinny to v případě námitky promlčení ze strany dědice prokázat.
Dědic musí uhradit dluhy pouze do výše dědictví
V rámci dědického usnesení je finančně oceněn veškerý majetek zemřelého a současně jsou připojeny všechny jeho závazky ke dni úmrtí (musí být řádně a včas přihlášeny na soud). Jedinou jistotou dědiců je skutečnost, že vyčíslená dlužná pohledávka již nevzrůstá. Dnem úmrtí je výše pohledávek konečná. Ze zákona ovšem dědic zodpovídá za dluhy pouze do výše dědictví. Jestliže je dědictví předluženo, tj. přihlášené a řádně písemně podložené dluhy jsou vyšší než nabytý majetek stojí za zváženou, jestli takový majetek zdědit nebo to raději odmítnout. V těchto případech záleží především na osobním zvážení dědice. Každopádně soudcovské zástavní právo je zdravotními pojišťovnami či místně příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení zrušeno až v okamžiku uhrazení dlužných pohledávek.
Penále se dědicům většinou promíjí
Dědické usnesení, ve kterém je uveden dědic a současně jeho nabytý finanční i hmotný majetek a současně jeho závazky obdrží všichni účastníci dědického řízení – tj. i ti, kteří do dědického řízení přihlásili své pohledávky. Po nabytí právní moci tohoto usnesení by se měl dědic co nejrychleji spojit se všemi věřiteli. U zdravotního a sociálního pojištění si navíc může dědic požádat o prominutí dlužného penále. Dlužné pojistné však musí uhradit vždy. Může se ovšem dohodnout na úhradě dluhu ve splátkách. Po úhradě poslední splátky si může podat žádost o prominutí penále – v těchto případech není vázán žádnou zákonnou lhůtou. Ve své žádosti o prominutí penále uvede dědic všechny důležité okolnosti – tj. především, že o tomto dluhu sám nevěděl a ani ho nemohl nijak ovlivnit. V případě, že je dědicem dlužné pojistní uhrazeno je veliká pravděpodobnost na prominutí penále v plné výši.
Náklady exekuce jsou vysoké
Dědic, který si myslí, že se na celou záležitost zapomene, nebo se nějak sama vyřeší, nedělá dobře. Rozhodně se nevyplatí hrát „mrtvého brouka“. Jestliže totiž dědic odmítá dlužnou pohledávku uhradit a vůbec s pojišťovnou nekomunikuje, tak musí počítat s tím, že bude tato pohledávka vymáhána soudní cestou v občanskoprávním řízení a následně potom výkonem rozhodnutí. V mnoha případech může být i tento případ předán k vymáhání exekutorskému úřadu. Způsob a forma exekuce je velmi pestrá (srážky ze mzdy, z účtu, ze stavebního spoření, exekuce veškerého majetku…), a tyto nemalé náklady spojené s exekucí musí opět zaplatit dlužník.
Navíc může exekutor postihovat veškerá majetková práva dlužníka, tj. vést exekuci na jeho podíly ve firmách, společnostech či družstvu. Pouze sám exekutor rozhoduje, jaká exekuce bude u kterého dlužníka zvolena, je samozřejmě povolena exekuce kombinací uvedených způsobů (především pro vyšší částky). Není ničím neobvyklým, že dlužná jistina je ve finále podstatně nižší než výše penále, nákladů exekutora či soudních poplatků. Základní pravidlo exekuce zní: čím dřív dluh zaplatíte, tím vás vyjde levněji. Jestliže tedy přijde domů dědice usnesení o nařízení exekuce je nejlepším řešením okamžitý kontakt s exekutorem (ať už telefonicky, emailem nebo osobní kontakt), se kterým se můžeme domluvit na pokud možno nejrychlejším a nejméně bolestivém řešení exekuce (to znamená s co nejnižšími náklady spojenými s exekucí).
Dluh musí být samozřejmě zaplacen přímo soudnímu exekutorovi, placením skutečnému dlužníkovi (např. mobilnímu operátorovi) se dlužník nezbavuje povinnosti hradit náklady spojené s exekucí soudnímu exekutorovi. V případě, že platbu takhle kouskuje dochází spíše ke komplikacím v podobě kontroly zaplacených částek.