Základními ukazateli úspěšnosti portfolia jsou vysoká výkonnost a nízká volatilita (kolísavost). Většinou platí, že dlouhodobě výkonnější třídy finančních aktiv mají vyšší volatilitu a naopak. V tomto směru existuje známá stupnice rizikovosti od nástrojů peněžního trhu přes dluhopisy až po akcie, která se promítá i do rizikového profilu odpovídajících podílových fondů.
Existují však i tzv. hedge fondy, jejichž portfolio manažeři se snaží o dosažení vyšší výkonnosti a zároveň nižší volatility, než mají např. akciové nebo dluhopisové fondy. Na rozdíl od manažerů klasických podílových fondů mohou totiž používat speciální investiční strategie, které, jsou-li aplikovány ve vhodném čase, jim usnadňují „boj“ s klesajícími trhy (např. prodeje nakrátko nebo arbitráže). Další specialitou hedge fondů je využívání tzv. finanční páky, kdy lze díky nízkoúročeným půjčkám investovat více peněz, než svěří hedge fondu investoři formou vlastního kapitálu. Tím se zesiluje vliv tržního vývoje na výkonnost hedge fondu.
Hedge fondy obecně podléhají mnohem nižší zákonné regulaci než klasické podílové fondy. Strukturou portfolia se zpravidla odchylují od zavedených tržních indexů. Cílem hedge fondů je dosažení absolutní výkonnosti bez ohledu na aktuální tržní vývoj. Za tímto účelem se snaží využívat tržních neefektivností.
RIZIKOVÉ JSOU I HEDGE FONDY S NÍZKOU VOLATILITOU
Volnost investiční strategie by měla vést k menší korelaci výkonnosti hedge fondů s klasickými třídami aktiv a přispívat k lepší diverzifikaci investorského portfolia. Ze stejného důvodu je ovšem nutné vnímat investování do hedge fondů jako vysoce rizikovou záležitost, a to i přesto, že mnohé hedge fondy vykazují historicky nízkou volatilitu. Vždy totiž záleží na schopnostech konkrétního portfolio manažera. Ten může přijít s danou strategií na trh ve vhodnou dobu a značně na tom vydělávat, nebo naopak příliš pozdě zaregistruje změnu tržních podmínek a způsobí velkou ztrátu. Z investičního nástroje se stabilní mírou zhodnocení a nízkou volatilitou se pak rychle může stát velký propadák.
Další úskalí hedge fondů spočívá v tom, že netvoří homogenní skupinu, ale používají různé investiční strategie. V jednom období se tedy některým hedge fondům může výtečně dařit, zatímco jiné budou silně prodělávat.
Ve většině zemí včetně ČR je proto investování do speciálních hedge fondů povoleno jen tzv. kvalifikovaným investorům, kteří disponují patřičnými zkušenostmi a zpravidla i nadprůměrným majetkem. Tomu odpovídá vysoká minimální investice do většiny hedge fondů v řádu desítek tisíc dolarů.
OSM ZÁKLADNÍCH STRATEGIÍ
Analytická společnost Hedge Fund Research, která se zabývá výzkumem hedge fondů, rozlišuje osm základních investičních strategií hedge fondů. Na základě tohoto rozdělení konstruuje stejnojmenné indexy HFRX. Tyto indexy jsou integrovány do souhrnného indexu HFRX Global Hedge Fund, který reprezentuje výkonnost celého odvětví hedge fondů. Indexy HFRX jsou váženy podle objemu majetku, který spravují jednotlivé hedge fondy.
První strategie se označuje termínemconvertible arbitrage (konvertibilní arbitráž). Hedge fondy sledující tuto strategii nakupují do dlouhých pozic konvertibilní dluhopisy akciových společností a zároveň prodávají nakrátko jejich akcie. Cílem je vydělat na případných cenových neefektivnostech při tržním ocenění dvou různých cenných papírů téže společnosti.
Druhá strategie se nazývá distressedsecurities (investování do firem ve finančních potížích). Principem je nákup akcie problémové společnosti v době, kdy je kolem ní záplava negativních informací, s cílem jejího pozdějšího prodeje v příznivějším období. Další možností je podat nakrátko akcii společnosti, kde se negativní vývoj teprve očekává. Negativním vývojem většinou rozumíme předlužení, restrukturalizaci dluhu, hrozbu úpadku, nepříznivé provozní podmínky, postižení přírodní katastrofou apod.
Termín equity hedge či long/shortequity (investování do krátkých i dlouhých pozic) označuje strategii, která kombinuje prodej některých akcií nakrátko a nákup jiných akcií do dlouhých pozic. Poměr dlouhých a krátkých pozic je systematicky řízen a závisí na výhledu portfolio manažera. Pokud očekává býčí trh, preferuje dlouhé pozice (u nichž spekuluje na růst), očekává-li medvědí trh, je z více než poloviny zainvestován do krátkých pozic (kde spekuluje na pokles).
Strategie equity market neutral (investování do krátkých a dlouhých pozic s neutrální alokací) se v zásadě podobá předchozí strategii, rozdíl však spočívá v udržování konstantního poměru 50:50 mezi dlouhými a krátkými pozicemi bez ohledu na vývoj trhu.
Při strategii event driven (arbitráž využívající událostí) reaguje portfolio manažer na citlivé tržní události spojené s podnikáním a životním cyklem akciové společnosti. Těmi mohou být např. uvedení nového produktu na trh, restrukturalizace, oznámení hospodářského výsledku, změna vedení nebo vlastnictví společnosti v důsledku reorganizace, fúze nebo akvizice a změna relevantní legislativy. Portfolio manažer se snaží využít těchto příležitostí ke koupi či prodeji akcií ve vhodném okamžiku.
Merger arbitrage (arbitráž využívající fúzí) je strategie založená na podobných principech jako event driven. Specializuje se na arbitrážní příležitosti spojené s akvizicemi, fúzemi či nepřátelskými převzetími firem. Portfolio manažer nakupuje akcie společností, které se stanou objektem převzetí, protože očekává jejich růst, a naopak prodává nakrátko akcie společností, které převzetí iniciují, protože očekává jejich pokles.
V rámci strategie zvané global macro (globální makroekonomická strategie) se portfolio manažer snaží odhadnout budoucí vývoj akciových trhů pomocí makroekonomických indikátorů, zejména úrokových sazeb, měnových kurzů a komodit. Uplatňuje přístup shora dolů a snaží se předvídat všeobecný vliv makroekonomických i politických událostí na kurzy cenných papírů. Tato strategie obvykle dává portfolio manažerům hedge fondů největší volnost.
Strategie relative value arbitrage (arbitráž využívající relativní hodnoty) klade důraz na fundamentální analýzu. Manažer hedge fondu nakupuje cenný papír za nižší tržní kurz, než je jeho rovnovážný kurz odvozený z matematického modelu, který vychází z ocenění příbuzné skupiny cenných papírů. Trhem nadhodnocené cenné papíry jsou naopak předmětem prodeje.
NA MEDVĚDÍCH TRZÍCH SE DRŽÍ, NA BÝČÍCH ZAOSTÁVAJÍ
Podle indexů HFRX obstály hedge fondy na medvědím trhu v letech 2000 až 2002 se vztyčenou hlavou, a to bez rozdílu strategií. Podobnou kladnou výkonnost, avšak tentokrát mnohem slabší ve srovnání se světovým akciovým indexem, měly indexy HFRX na rostoucím trhu v letech 2003 až 2007. Některé dílčí indexy HFRX dokonce v tomto období zhodnotily méně než dluhopisový index JPM Global Traded. Na medvědím trhu, který se projevil od konce roku 2007, se již dolarová výkonnost hedge fondů snížila a u souhrnného indexu HFRX Global Hedge Fund i řady dílčích indexů HFRX upadla do záporu (např. HFRX Convertible Arbitrage, HFRX Relative Value Arbitrage, HFRX Equity Hedge aj.). Stále však všechny dílčí indexy HFRX převýšily v době od října 2007 do července 2008 zápornou výkonnost akciového indexu MSCI World.
Na desetileté periodě vykázaly všechny strategie hedge fondů (měřeno indexy HFRX) výrazně nižší volatilitu a většinou i lepší výkonnost než akciový index MSCI World. Vůči dluhopisovému indexu JPM Global Traded se některé strategie chovaly konzervativněji, jiné dynamičtěji. Nejdynamičtější chovánívykázaly hedge fondy sledující strategii global macro, jako nejméně dynamické se projevily hedge fondy se strategií equity market neutral. Podobný vztah z hlediska výkonnosti a volatility se mezi jednotlivými strategiemi zachoval i na pětiletém horizontu. Zde se navíc ukazuje, že výrazná většina hedge fondů měla za posledcích pět let nižší výkonnost a současně i nižší volatilitu než světový dluhopisový index a zejména světový akciový index.
Nízkou volatilitu a stabilní míru výkonnosti většiny hedge fondů využívají jako reklamní tahák jejich marketingoví propagátoři. Přesto nemůžeme hedge fondy doporučit konzervativním investorům. Úspěšnost sledovaných strategií totiž bývá velmi proměnlivá. Například donedávna sklízely úspěch hedge fondy, které do dlouhých pozic umísťovaly komodity a do krátkých pozic finanční akcie. Po propadech na komoditních trzích v posledních měsících již ovšem patří k vysoce ztrátovým.
Článek vyšel ve spolupráci s časopisem FOND SHOP.
Další články z FOND SHOPu 18/2008: