FinExpert.e15.cz

Etika a zákony finančních poradců

Jaká jsou zákonná pravidla, jimiž se řídí finační poradci a zprostředkovatelé? A mají nějaká etická pravidla?

Kapitoly článku

Kapitola 1
Kapitola 2

V minulém díle Manuálu nespokojeného klienta jsme se zabývali základními typy pojišťovacích zprostředkovatelů a poradců. Jak již bylo řečeno, finanční zprostředkování a poradenství je oblastí služeb, která se rozvíjí tak dynamicky, že se mnohdy stává (nejen) pro klienty značně nepřehlednou.

Situaci do značné míry komplikuje nejen stále ještě poměrně nízká informovanost a obecnější finanční povědomí široké veřejnosti, ale také současná legislativa, kterou se budeme zabývat v dnešním díle Manuálu. Je až k neuvěření, že každý segment činnosti v oblasti finančního zprostředkování se řídí jinými právními rámci (např. činnost pojišťovacích zprostředkovatelů se řídí jinými právními normami, než činnost investičních zprostředkovatelů a naopak zprostředkování stavebního spoření a penzijního připojištění není samostatnou legislativou upravena vůbec).Pojďme se tedy na některé pojmy a jejich zákonné vymezení podívat.


Pokud vám tedy kdokoliv nabízí své služby např. pod všeobjímajícím a zcela zavádějícím názvem „osobní poradce“ nebo „finanční poradce“ – mějte se na pozoru, neboť je takřka nemožné porozumět, jaká služba vám bude nabízena, co vám přinese, na jaké informace máte právo a jaký způsob jednání můžete očekávat.


Zprostředkování pojištění

Právní rámec zprostředkování pojistných produktů tvoří zejména zákon č. 38/2004 Sb. (O pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí) upravující činnost pojišťovacích zprostředkovatelů, dále zákon č. 37/2004 Sb.(O pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů) a rovněž množství prováděcích vyhlášek. Z obou právních norem by klienta měl zejména zajímat výčet povinností, jaké má zprostředkovatel či poradce vůči klientovi, důsledky nesplnění těchto povinností a informace o možném postupu, když zprostředkovatel či poradce povinnosti vůči klientovi nesplní.

Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči klientovi

Pojďme se nyní zabývat první z uvedených kategorií a to v oblasti velmi významné – v oblasti informací, které je pojišťovací zprostředkovatel klientovi povinen sdělit před uzavřením pojistné smlouvy (nebo, je-li to nezbytné, při její změně).

Jedná se tedy zejména o:

  • obchodní firmu nebo název, u právnické osoby sídlo, u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, popřípadě jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která jedná jménem pojišťovacího zprostředkovatele;
  • registr, ve kterém je evidován, a způsob, jakým lze ověřit jeho zápis v registru;
  • jakýkoliv přímý nebo nepřímý podíl pojišťovacího zprostředkovatele na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovny, se kterou má být pojištění sjednáno, převyšující 10 %;
  • údaje o postupech, podle nichž spotřebitel a ostatní dotčené osoby mohou podat stížnost, popřípadě žalobu na pojišťovacího zprostředkovatele;
  • zda pojišťovna, se kterou má být pojištění sjednáno, nebo osoba, ovládající danou pojišťovnu, má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovacího zprostředkovatele, jestliže tento podíl převyšuje 10 %.

Zprostředkovatel či poradce je povinen dále informovat klienta o tom, že:

  • poskytuje zprostředkování pojištění způsobem, při kterém je povinen poskytovat řádnou analýzu;
  • má smluvní povinnost vykonávat zprostředkování daného pojištění výhradně pro jednupojišťovnu nebo více pojišťoven a na žádost klienta mu sdělí takové pojišťovny;
  • jestliže pojišťovací zprostředkovatel zakládá své doporučení klientovi na analýze nabídky pojišťoven, pak musí své doporučení poskytnout na základě analýzy dostatečného počtu pojistných produktů nabízených na trhu tak, aby mohl podle odborných kritérií doporučit uzavření pojistné smlouvy odpovídající potřebám a požadavkům klienta.

Samotný proces uzavření smlouvy je klíčovou fází celého poradenství a dle zkušeností odborníků je právě zde možné, důsledným trváním na výše uvedených povinnostech zprostředkovatele, nejúčinněji čelit neetickým pokusům o prodej naprosto nevhodného pojistného produktu. Pro následnou kontrolu pak platí, že před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen zaznamenat požadavky a potřeby klienta, související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Tento záznam je zprostředkovatel povinen klientovi poskytnout písemně nebo na přístupném nosiči dat, který je přístupný klientovi, v úředním jazyce členského státu, ve kterém je pojištění sjednáváno, nebo v jiném dohodnutém jazyce, ale hlavně jasně, přesně a klientovi srozumitelnou formou.

Pokud klient dojde k závěru, že se stal obětí neetického jednání zprostředkovatele až po uzavření smlouvy, jsou jistě na místě úvahy o jejím zrušení. Jaké má zde klient možnosti? Odstoupení od smlouvy od jejího počátku je (dle ustanovení §23 odst. 2 a následujících zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě) možné, pokud zprostředkovatel nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy, týkající se sjednávaného soukromého pojištění. Jedná se o důležité ustanovení, které jasným a pregnantním způsobem chrání zájmy klienta před nepoctivým poradcem.


Zprostředkovatel je povinen svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy klienta, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Na požádání je rovněž povinen předložit klientovi osvědčení o svém zápisu do registru, vedeném u ČNB a sdělit způsoby svého odměňování. V souvislosti se svojí činností pojišťovacího zprostředkovatele nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy. V souvislosti s ochranou osobních údajů má poradce či zprostředkovatel dále zákonem stanovenou mlčenlivost o všech skutečnostech, které se od klienta dozví a nesmí je zneužít ve prospěch svůj či třetích osob (tuto povinnost má bez ohledu na to, zda byla samostatně deklarována či nikoli). Ač se jedná o poměrně obecné fráze, porušení některé z těchto zásad by vždy mělo být klientovi určitým varováním před kvalitami daného poradce.


Zprostředkování investic

Investiční produkty jsou velmi dynamickým a moderním finančním instrumentem, jehož zprostředkování je však, vzhledem k některým specifikům investování (viz. nadcházející čtvrtý díl našeho seriálu),významně regulováno. Jedná se především o zákon č. 256/2004 Sb., (O podnikání na kapitálovém trhu), který upravuje činnost investičních zprostředkovatelů, jejich povinnosti vůči klientům a orgánům dohledu nad finančním trhem a vymezuje podmínky, za kterých lze získat oprávnění k podnikání na kapitálovém trhu. Tento zákon významným způsobem doplňuje vyhláška č. 429ze dne 23. června 2004, která kromě jiného přesně stanovuje pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky a administrativní postupy.

Povinnosti investičních zprostředkovatelů vůči klientům

Obdobně jako v případě pojištění, i v oblasti investování má zprostředkovatel řadu povinností, které musí ve vztahu ke klientovi dodržet. Pokud je tedy „řeč o investování“, zprostředkovatel musí:

  • informovat zákazníka o postupu uplatňování reklamací a stížností a jejich vyřizování;
  • jasným a srozumitelným způsobem informovat zákazníka o způsobu odměňování investičního zprostředkovatele;
  • v jednání se zákazníkem v nejvyšší možné míře přihlížet k jeho individuálním podmínkám;
  • činit potřebná opatření, aby zabránil střetu zájmů mezi ním a jeho zákazníky;
  • poskytovat zákazníkům rovné a spravedlivé zacházení;
  • sdělovat údaje o osobě investičního zprostředkovatele, s výjimkou data narození;
  • sdělovat údaje o osobě, které investiční zprostředkovatel předává zákazníkovy pokyny [§ 29 odst. 1 písm. b) zákona], případně též o zprostředkovateli 1. úrovně;
  • sdělovat údaj o tom, že investiční zprostředkovatel je registrován u Komise pro cenné papíry, popis investiční služby, kterou poskytuje; investiční zprostředkovatel zejména uvede, že v rámci výkonu činnosti podle § 29 odst. 1 zákona neposkytuje investiční poradenství;
  • vyžadovat od zákazníka informace o jeho finanční situaci, o zkušenostech v oblasti investic do investičních nástrojů a o záměrech, kterých chce dosáhnout prostřednictvím požadované služby;
  • poučit zákazníka o tom, že odpovědět na položené otázky není povinností zákazníka, a pokud tak učiní, činí tak zcela dobrovolně;
  • pokud zodpovězení některé otázky představuje podmínku uzavření smlouvy nebo přijetí pokynu, investiční zprostředkovatel o tom zákazníka rovněž poučí;
  • poučit zákazníka o důsledcích odmítnutí poskytnutí informace zákazníkemnebopodání informace neúplné, nepřesné nebo nepravdivé;
  • poučit zákazníka o tom, že na jím sdělené informace se vztahuje povinnostmlčenlivosti;
  • průkazným způsobem zaznamenat a vyhodnotit informace o zákazníkovi z hlediska úrovně odborných znalostí a zkušeností zákazníka, jeho finanční situace, požadavků na službu a vztahu k riziku a tyto informace včetně vyhodnocení zaznamenat do evidence informací, získaných od zákazníků;
  • v případě, že zákazník odmítne informace poskytnout, je zprostředkovatel povinen učinit o tom záznam do evidence;
  • v případě, že pokyn zákazníka není pro zákazníka vhodný vzhledem k informacím, které od něj investiční zprostředkovatel získal, investiční zprostředkovatel na to zákazníka prokazatelným způsobem upozorní a zapíše tuto skutečnost do evidence.

Okřídlené přísloví říká, že každá z mincí má svůj „rub i líc“. Pro investice to platí dvojnásob, neboť každý výnos je vždy spojen s určitým rizikem a proto je bezvýhradně nutné, aby zprostředkovatel či poradce pravdivě a komplexně informoval klienta o vlastnostech toho daného investičního nástroje.

Výrazem „informovat“ pak zákon jednoznačně rozumí sdělení následujících faktů:

  • druh investičního nástroje, ke kterému se pokyn vztahuje, včetně jeho charakteristiky a rizicích spojených s investováním do tohoto druhu investičního nástroje;
  • aktuální kurzu nebo cena investičního nástroje na regulovaných trzích nebo kurz či ceny, za které byl investiční nástroj obchodován naposled;
  • u podílových listů otevřených podílových fondů aktuální cena podílového listu, za kterou investiční společnost podílový list odkupuje, a způsob jejího stanovení;
  • jasné a srozumitelné informace o cenách, které souvisí s poskytnutím investiční služby (poplatky);
  • možná rizika, která mohou být spojena s požadovanou službou nebo pokynem;
  • poučení, že předpokládané či možné výnosy nejsou zaručené a že zaručena nemusí být ani návratnost investované částky;
  • nové skutečnosti, které by mohly mít významný vliv na dosud neprovedený pokyn při respektování zákazu využívání vnitřních informací;
  • podstatné smluvní podmínky, které se vztahují k zamýšleným investičním službám, které mohou ovlivnit investiční rozhodnutí zákazníka;
  • existence či neexistence záručních systémů pro zákazníky a podmínky poskytování náhrady z nich.

Stejně jako v předchozím případě platí, že poradce je povinen vždy tyto informace klientovi sdělit a jakékoliv snahy o zamlčení či bagatelizování některých povinností jsou významným varovným signálem. Doby nechvalně proslulých „Harvardských fondů“ jsou sice již dávno minulostí, nicméně povinnost vyhodnotit klientovy potřeby je pro řadu „poradců“ pouze obtěžující formalitou při bezhlavém prodeji finančních produktů. Trvejme proto na svých právech a nebuďme snadnou kořistí takových lovců.

Zprostředkování penzijního připojištění, stavebního spoření a hypoték

U poslední skupiny produktů je nutno konstatovat, že tato není legislativně upravena tak, jako je tomu u předchozích dvou. Klientovi může být nicméně určitou zárukou, že pro všechny segmenty platí stejná etická pravidla. To, co se na první pohled může zdát být dosti malou ochranou klienta pomýšlejícího na zabezpečení důchodu či bydlení, je při správné aplikaci velmi mocný nástroj, jak uvidíme dále.

Pokračování článku v druhé kapitole.

Další kapitola
 

Související články

 


Další články

ČSOB představuje mobilní platby bez operátorů

ČSOB představuje mobilní platby bez operátorů

Placení funguje na bázi NFC, stačí mobil s Androidem.

Včera  |  Pospíšil Aleš

Nákup bytu, aneb co vám makléř nikdy neřekne

Nákup bytu, aneb co vám makléř nikdy neřekne

„Zjišťovací iniciativa“ při koupi bytu musí být na vaší straně.

Včera  |  Procházková Kateřina  |  5

Česká spořitelna začala akceptovat karty UnionPay

Česká spořitelna začala akceptovat karty UnionPay

23.  6.  2016  |  Rybová Romana
Chystáte se na dovolenou? Kde je to podle vás bezpečné? [fórum]

Chystáte se na dovolenou? Kde je to podle vás bezpečné? [fórum]

23.  6.  2016  |  Fórum FinExpert.cz
Srovnání platů: Češi si průměrně vydělají 318 tisíc korun za rok

Srovnání platů: Češi si průměrně vydělají 318 tisíc korun za rok

Nárůst minimální mzdy, vyšší průměrný plat a pokles nezaměstnanosti – tak prozatím vypadá rok 2016 v Česku.

23.  6.  2016  |  Hyklová Olga

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Bydlíme

Nákup bytu, aneb co vám makléř nikdy neřekne

„Zjišťovací iniciativa“ při koupi bytu musí být na vaší straně. více

EuroEUREUR27.100 Kč0.148 %
Americký dolarUSDUSD24.491 Kč2.981 %
Britská libraGBPGBP33.618 Kč-5.107 %
Japonský jenJPYJPY23.920 Kč6.016 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.604 Kč0.139 %
více...
PX812.790-4.97 %
CETV54.100-1.64 %
ČEZ410.200-3.48 %
Erste Bank544.000-10.70 %
Fortuna84.500-2.20 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více

Napište nám

Napište nám | Redakce | Inzerce