Exchange traded funds (ETF) jsou nejlevnější investiční nástroje dostupné drobným investorům. To je hlavní příčina stojící za jejich úspěchem. Výsledky analýz na téma „Proč je důležité držet poplatky nízko“ se dostávají ke stále většímu počtu investorů a ti po srovnání nákladovosti ukazují produktům s vyšším vstupním a manažerským poplatkem záda.
Evropský trh ETF za americkým po léta zaostával. Nyní své zpoždění začíná dohánět. Majetek ve správě evropských ETF vzrostl za loňský rok o 43 %. Přesto je evropský trh ETF v porovnání s americkým výrazně menší. V ETF domicilovaných v Evropě a obchodovaných na evropských burzách bylo ke konci roku 2007 celkem 129 mld. USD. V ETF domicilovaných v USA a obchodovaných na amerických burzách bylo ke stejnému datu 581 mld. USD. Na počty se v Evropě ke konci loňského roku obchodovalo celkem 423 ETF a v USA 601. Od té doby se počet ETF na obou kontinentech o několik desítek ETF zvýšil. Trh ETF je nejrychleji rostoucí trh retailových investičních nástrojů. Každý měsíc jich několik desítek přibude. Stávající správci rozšiřují nabídku a do oboru se tlačí noví hráči.
Přestože se o ETF mluví jako vážných konkurentech otevřeným podílovým fondům, zatím existenci podílových fondů neohrožují. V USA dosahuje objem majetku v ETF jen necelých 5 % majetku v podílových fondech. Fondům svěřili američtí investoři 20krát více peněz než étéefkám. V Evropě je podíl ještě menší. Objem investic v ETF zde dosahuje jen necelých 2 % objemu investic v podílových fondech. Ve fondech mají evropští investoři 50krát více peněz než v ETF.
Přestože mají ETF v porovnání s fondy zatím nevýrazný tržní podíl, život fondů pořádně ztrpčují. Stahují k sobě stále větší díl nových investic, které by patrně směřovaly do podílových fondů. Důvod? Manažerský poplatek například 0,5 % ročně v ETF versus 1,5 % ročně ve fondu.
V USA delší tradice
Největší podíl v rámci ETF tvoří ETF na akciové indexy. V Evropě mají akciové ETF téměř 80 % celého trhu ETF a v USA dokonce téměř 90 % trhu. V Evropě se investuje v porovnání s Amerikou více do dluhopisových ETF. V obou případech se pomocí ETF nejvíce investuje do domácích akcií (bereme-li Evropu jako jeden trh). Evropané investují v porovnání s Američany méně do ETF s expozicí na zahraniční trhy. Existují i jiné rozdíly. Například větší podíl sektorových akciových ETF v USA v porovnání s Evropou.
Zajímavé by bylo zjistit, kdo jsou investoři do ETF. Odpověď se pokusil najít Paul Amery z časopisu Journal of Indexes. Podle jeho analýz jsou privátní (tzv. retailoví) investoři odpovědní za polovinu investic v ETF v USA a za třetinu v Evropě. Zbytek tvoří institucionální investoři, zejména podílové fondy (které také investují do ETF), banky, hedge fondy a soukromí správci majetku, tzv. wealth managers.
Hlavní důvody pro větší podíl privátních investorů v ETF v USA jsou podle Ameryho dva. Za prvé, ETF mají v USA delší tradici než v Evropě. Za druhé, levné pasivní investiční nástroje jsou v USA oblíbené také mezi investičními poradci, kteří na rozdíl od Evropy více pracují za poplatek a ne za provizi z prodeje.
Evropa je v analýzách mapujících nabídku ETF často vykazována jako celek, ale ve skutečnosti existují mezi jednotlivými zeměmi rozdíly. Například největší zájem o ETF v Evropě ze strany drobných investorů je podle analýzy Paula Ameryho zveřejněné na serveru Index Universe v Itálii. V Německu jsou ETF zastíněny investičními certifikáty, které mají často zabudovanou zároveň ochrannou bariéru a páku. Ve velké Británii nejsou ETF mezi drobnými investory výrazněji rozšířeny z důvodu vysokého počtu investic sjednávaných prostřednictvím nezávislých finančních poradců, kteří zpravidla doporučují produkty s vyššími počátečními náklady, u nichž je prostor pro provizi za prodej.
Amery je ohledně většího rozšíření nízkonákladových investičních produktů v Evropě optimistou. Předpokládá, že s ústupem průběžného penzijního systému a přechodem na fondový se občané začnou více starat o to, kolik je správa dlouhodobých investic ročně stojí na poplatcích.
Barclays má polovinu trhu
Zajímavé je rozdělení trhu ETF podle správců. Světový „golem“ v oblasti správy ETF je Barclays Global Investors (BGI). V Evropě má téměř poloviční tržní podíl a v Americe dokonce více než poloviční. BGI řídí ETF s obchodním názvem iShares. Patří do britské finanční skupiny Barclays. Působí celosvětově. Na bankovní pobočky a bankomaty Barclays lze narazit v mnoha zemích světa. V ČR však nepůsobí.
BGI nebyla úplně první velkou finanční skupinou, která vstoupila na trh ETF, ale jednou z prvních. Na začátku vsadila na nejznámější kapitálově vážené akciové indexy MSCI, S&P, Russell a Dow Jones. S nimi rychle získala velkou část trhu. Její ETF tradičně patří mezi největší a tím pádem si může dovolit nízké poplatky. Například nejlevnější iShares S&P 500 účtuje za správu jen 0,09 % ročně.
V Evropě si BGI v tržním podílu zvýšila náskok koupí významného německého správce ETF Indexchange. Druhým největším správcem na evropském trhu ETF je Lyxor patřící do francouzské Societe Generale. Řada ETF s názvem db x-trackers, jejichž správcem je Deutsche Bank, by se mohla nazývat skokanem roku. Vznikla teprve na počátku roku 2007 a do jeho konce nabrala pod správu majetek takového objemu, že se zařadila na třetí místo s tržním podílem 8 %.
V USA je na druhém místě v tržním podílu State Street Global Advisors. Za BGI má podstatný odstup. Následují Vanguard, Power Shares, ProShares a další. Není bez zajímavosti, že v USA a v Evropě působí na trhu ETF (s výjimkou BGI) úplně jiné firmy. Evropské finanční společnosti ovládly evropský trh ETF, americké společnosti americký.
Většina obchodníků s cennými papíry v ČR, kteří nákup a prodej ETFnabízí, umožňuje klientům přístup na vybrané burzy v Evropě i v USA. Dostupnost ETF od většiny správců pro tuzemské investory není problém.
Nové typy ETF
V posledních letech se do oboru ETF tlačí další správci. Aktuálně je jich celosvětově 75. Mimo první desítku největších správců ETF mají ale jen mizivý tržní podíl výrazně pod 1 %. Většina z nich z trhu v krátkém čase zmizí, prohlásil Lee Kranefuss, ředitel dominantní firmy v oboru BGI o vznikající početné konkurenci ve Financial Times. Firmy s malým podílem na trhu za konkurenci ani nepovažuje. Tito noví hráči většinou přichází s ETF kopírujícími fundamentálně vážené indexy nebo nabízí tzv. aktivně řízené ETF. Zpravidla mají menší objem majetku pod správou a účtují vyšší poplatek (nad 0,75 %).
Tradiční ETF kopírují kapitálově vážené indexy, spravují velký objem majetku a účtují nízký manažerský poplatek (pod 0,4 %). Hlavní akciové indexy jsou už „rozebrány“, noví hráči se snaží zaujmout investory něčím novým – jak indexy, tak třídami aktiv. Podle Kranefusse ale konkurují spíše aktivně řízeným podílovým fondům než tradičním ETF.
V Evropě nejvíc v Německu
V Evropě se největší počet ETF obchoduje na burzách v Německu. Následuje Francie, Itálie, Velká Británie a Švýcarsko. Velkou část počtu tvoří tzv. duální kotace. Jedno ETF se může současně obchodovat na více burzách. Například v Itálii neprobíhají téměř žádné primární kotace ETF, ale obchoduje se tam velké množství ETF duálně. Velká Británie, považovaná za největší finanční centrum světa, v oblasti ETF poněkud zaostává za velkými kontinentálními burzami.
Pro investory není důležitá pouze nabídka počtu ETF, ale také obchodovaný objem. V Evropě se s ETF nejvíc obchoduje na platformách Deutsche Börse. V loňském roce zde byla realizována třetina objemu obchodů s ETF (34 %). Následuje Euronext v Paříži (23 %) a Borsa Italiana (11 %). Londýn je až na čtvrtém místě (9 %).
Přilákat obchody s ETF se snaží téměř všechny evropské regionální burzy a částečně se jim to daří. Otázkou je, jestli to budou vždy jen dulální kotace globálních správců ETF anebo se do správy ETF pustí některý z regionálních správců fondů a zda má šanci uspět.
ETF – nejen výhody
Investování prostřednictvím ETF má hlavní nevýhodu v tom, že je třeba využívat služeb obchodníka s cennými papíry (brokera) a platit za každý obchod (nákup i prodej). ETF nelze použít pro pravidelné investování menších částek. Jeden obchod zpravidla stojí minimálně 10 EUR nebo 10 USD. ETF se vyplatí pro investování částek o objemu minimálně několika desítek tisíc korun. Popsaný problém řeší levné indexové fondy, které dokáží poplatkově konkurovat étéefkám (TER do 0,20 %) a přitom přijímají i menší vklady. V USA existují (Vanguard, Fidelity), v Evropě ne. Škoda.
Článek publiková ne spolupráci s časopisem FOND SHOP
Další články z časopisu FOND SHOP