FinExpert.e15.cz

Důchody v Evropě pod lupou

Penzisté se v EU nemají špatně. Ani čeští důchodci mezi "chudé" nepatří, a jsou chudobou ohroženi jen sporadicky.
Životní úroveň penzistů v členských zemích Evropské unie  je v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi vysoká. Průměrný důchod  v členských zemích Evropské unie činí více než 70% příjmu před odchodem do důchodu. Na penzi se mnoho občanů po letech tvrdé pracovní dřiny těší, a proto Evropanům nedělá příliš velkou radost současné  zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. V Evropě se  věková hranice pro odchod do důchodu neustále prodlužuje. Ve třech zemích je již nyní 67 let pro muže i ženy (Dánsko, Island a Norsko) a další země o tom uvažují (Švédsko a Velká Británie).

Východoevropané chodí do penze dříve

Ve všech zemích je  pro přiznání státního důchodu potřeba splnit dvě základní podmínky:
  1. důchodový věk,
  2. potřebný počet let pojištění (placení sociálního pojištění).
Důchodová politika státu  patří mezi nejsledovanější a nejdiskutovanější, vždyť podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva z celkového počtu obyvatelstva staršího 15 let činí v Česku necelých 60%, ve většině zemí Evropské unie ještě méně. Výdaje členských zemí na penze svých občanů dosahují dokonce i přes  13% k HDP. V budoucnu se dá očekávat pokles celkových výdajů, neboť státní penze budou muset klesat. Občané budou více nuceni  spoléhat se sami na sebe a mít uzavřeno penzijní připojištění, životní pojištění a další finanční produkty k zabezpečení na stáří.

Ve většině členských zemí Evropské unie je stanoven důchodový věk 65 let pro muže i ženy.  V zemích východní Evropy chodí občané do důchodu dříve, prozatím… I ve východní Evropě totiž dochází k prodlužování věkové hranice pro nárok na státní penzi.V tabulce je pak uvedeno v kolika letech odejdou občané v jednotlivých zemích do penze v letošním roce a většina zemí východní Evropy počítá s postupným prodlužováním věkové hranice pro odchod do důchodu.

Předčasné důchody

Mnoho Evropanů však nechce a nemůže vykonávat svoji práci až do státem stanoveného důchodového věku (ve většině členských zemí EU je 65 let), a proto raději odchází do penze dříve i za cenu nižší státní penze a využívá tak možnosti čerpání tzv. předčasného důchodu. Využít možnosti odejít na předčasný důchod nemohou pouze občané Irska,  Malty, Nizozemí,  a Velké Británie – kde není tato možnost upravena zákonem.

Možnost odejít do předčasného důchodu se v Evropě v průměru  pohybuje od dvou do pěti let (nejčastěji tři roky), nejdříve mohou do předčasného důchodu odejít občané v 55 letech (Francie, Polsko, Portugalsko a Řecko).  Při předčasném odchodu do důchodu musí však občan počítat s nižší státní penzí (čím dříve, tím je nižší). Mnohdy  je potom pravidelná měsíční  státní penze nižší až o 25%. 

Nejvíce peněz na důchody jde v Itálii

Nejvíce peněžních prostředků na výplatu důchodů vynaloží Itálie (14,9% k HDP), je to způsobeno především tím, že v Itálii je nejvíce obyvatel starších 65 let, kteří pobírají starobní penzi (18,2% občanů). Následuje  Německo (17,5%) a  Řecko (17,3%). Přičteme-li k občanům starších 65 let (pracuje jich již jen velmi málo) občany, kteří odchází do důchodu před dovršením důchodové hranice (na tzv. předčasné důchody), vdovce či vdovy, občany pobírající invalidní penzi, tak zjistíme, že stát musí vyplácet penzi každému pátému občanovi, což státní rozpočty nesmírně zatěžuje. Navíc jsou nastolena určitá pravidla pro vyplácení důchodů, které nelze měnit z roku na rok, a tak tyto výdaje nemůže vláda v žádném případě snižovat a jedná se v podstatě o povinné výdaje. Nejmladší obyvatelstvo žije v Irsku, kde je podíl občanů starších 65 let nejnižší (11,1%), následuje Slovensko (11,6%)  a Kypr (11,8%). V těchto zemích jsou i státní výdaje na penze nejnižší.

Odchod do penze v Česku

V Česku mají nárok na předčasný důchod občané tři roky před řádným odchodem do starobního důchodu. Musí ovšem splnit podmínku 25 let pojištění. Předčasný důchod je nižší, je krácen o 0,9% za každých 90 dní odchodu dříve do důchodu. Nárok na starobní důchod má občan, jestliže dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění (25 let anebo 15 let při dosažení věku 65 let). Důchodový věk se v současné době zvyšuje  tak, aby v roce 2012 byl potřebný věk pro odchod do důchodu 63 let pro muže. U žen závisí na počtu vychovaných dětí (63 let pro ženy, které nevychovaly žádné dítě, 62 let pro ženy, které vychovaly jedno dítě, 61 let pro ženy, které vychovaly dvě děti, 60 let pro ženy, které vychovaly tři nebo čtyři děti a 59 let pro ženy, které vychovaly pět a více dětí).

Příklad:

Muž narozený v roce 1946 půjde do důchodu v 61 letech a 10 měsících.
Žena narozená v roce 1949 půjde do důchodu v 60 letech a 8 měsících (bezdětná), 59 letech a 4 měsících (1 dítě), 58 letech (2 děti), 56 let a 8 měsíců (3 nebo 4 děti), 55 let a 4 měsíce (pět a více dětí).

Neméně důležitá je ovšem doba pojištění, což znamená být zaměstnán, podnikat, být ve služebním poměru, být činný na základě dohody o pracovní činnosti… Existuje i náhradní doba pojištění: např. studenti po dosažení 18 let po dobu šesti let studia, uchazeči o zaměstnání po dobu, kdy jim náleží podpora v nezaměstnanosti… Doba, po kterou občan pobírá sociální dávky, se však nezapočítává. Průměrná penze v posledních deseti letech neustále rostla: v roce 1988  - 1496 Kč, v roce 1993 – 2734 Kč, v roce 1995 – 3578 Kč, v roce  1998 – 5367 Kč, v roce  2001 – 6352 Kč, v roce 2004 – 7700 Kč.

Západní Evropa = 40 let pojištění

Zatímco tedy v Česku má občan nárok na starobní důchod, jestliže dosáhne důchodového věku a získá potřebnou dobu pojištění 25 let, tak v  západoevropských zemích musí občané získat dobu pojištění většinou 40 let. Kdo nezíská potřebný počet let pojištění, nemá nárok na penzi a je odkázán na sociální dávky, které jsou v západoevropských zemích mnohem nižší, než činí státem garantovaná minimální penze. V některých zemích se za každý chybějící rok pojištění penze krátí (pouze do určité výše).  V Nizozemí a Belgii musí občané získat dobu pojištění 45 let, v Estonsku a Slovinsku pouze 15 let. Delší doba pojištění brání tomu, aby státní důchod, který je v západoevropských zemích poměrně vysoký, pobírali občané, kteří se ve svém produktivním věku vyhýbali práci a pobírali sociální dávky (přitom třeba pracovali načerno).

Nejvyšší penze v Lucembursku, nejnižší v Irsku

Ve Velké Británii a v Irsku jsou nejnižší státní penze v Evropské unii, protože jsou zde pouze základní schémata a výše státních náhrad nedosahuje ani 45% (stejná situace je například v USA či na  Novém Zélandu). Penze pro nízkopříjmové občany jsou nejnižší v Německu a  Slovensku, kde představují státní penze se záchytnou sítí u osob pracujících po celou dobu necelou čtvrtinu průměrných mezd v rámci celé ekonomiky.

Důchodci často neplatí příspěvky na sociální zabezpečení a vzhledem k tomu, že osobní daně z příjmu jsou progresivní, průměrná daňová sazba důchodu je typicky nižší než daňová sazba pracovního příjmu. Kromě toho poskytuje většina systémů daně z příjmu zvýhodnění buď důchodovým příjmům, nebo důchodcům tím, že starším lidem poskytuje další příspěvky nebo půjčky. Státem garantovaná  minimální penze je nejvyšší  v Lucembursku, kde má občan v důchodovém věku a při stanoveném počtu odpracovaných let nárok na penzi ve výši 1108 EURO měsíčně, ať už byly jeho výdělky během jeho produktivního věku jakkoliv vysoké. Pokud občan nesplní podmínky na výplatu státní starobní penze, tak dostává ve všech zemích sociální dávky do výše životního minima.

Evropské důchodové systémy procházejí v posledních letech dílčími reformami, protože obyvatelstvo v Evropě je nejstarší na světě a  počet penzistů rok od roku roste. Příčin je několik: ta pozitivní je, že se neustále prodlužuje  věk dožití a ta negativní je, že se všechny členské země potýkají s nízkou porodností.

Kde pobírají penzi nejdéle

Většina zemí Evropské unie přehodnocuje dřívější výdělky v souladu s růstem výdělků v rámci celé ekonomiky. Nejkomplexnějším ukazatelem penzijních příslibů je ukazatel penzijního bohatství. Bere v úvahu úroveň, ve které jsou penze propláceny, věk, ve kterém mají lidé nárok na důchod, průměrnou délku života lidí a způsob, jakým jsou penze upravovány po odchodu do důchodu s ohledem na růst mezd nebo cen.

Nejvyšší penzijní bohatství má Lucembursko, naopak nejnižší Irsko. V těchto zemích jsou celkově nízké státem poskytované důchody, současně však občané během svého produktivního života přispívali méně do systému (odvádí nižší sociální pojištění než v ostatních zemích). Nejvíce je systém zatížen zvyšující se průměrnou délkou dožití (státy musí občanům vyplácet přiznaný důchod nejdelší dobu) v zemích Skandinávie (průměrný věk dožití je ve všech zemích přes 80 let). Ve všech zemích se ženy dožívají v průměru vyššího věku.

Nejméně je „chudých“ penzistů v Nizozemí, Česku a Polsku

Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje ten, jehož měsíční příjem nedosahuje 60% mediánu (v některých studiích průměrné mzdy) v daném státě. V Evropské unii pomalu končí kult mládí a hodnotou se stává  aktivně prožívané stáří. Tento trend se projevuje již několik  posledních let. Penzisté si užívají důchodu ve fyzické a duševní svěžesti. Zdravotní stav populace seniorů v Evropské unii se rok od roku lepší. Důchodci v Nizozemí, Česku, Polsku, Lucembursku a Maďarsku jsou ohroženi „chudobou“ velmi málo (pod 10%), naopak nejvíce je „chudých“ důchodců na Kypru (58%), Irsku (44%) a Řecku (33%).

Základní informace o důchodových systémech v EU

Stát Státní výdaje na penze (v % z HDP) Důchodový věk mužů v letošním roce Důchodový věk žen v letošním roce Počet lidí starších 65 let žijících „v chudobě“ (v %)
Belgie 11.2 65 63 26
Česko 8.9 dle narození dle narození 6
Dánsko 10.8 67 67 24
Estonsko 9.0 63 59,5 18
Finsko 11.2 65 65 23
Francie 13.2 60 60 19
Irsko 3.6 66 66 44
Itálie 14.9 65 60 17
Kypr 8,8 65 65 58
Litva 7.1 62,5 59,5 12
Lotyšsko 8.2 62 62 10
Lucembursko 10.6 65 65 7
Maďarsko 9.1 62 62 9
Malta 9.0 61 60 20
Německo 13.4 65 65 12
Nizozemí 13.1 65 65 4
Polsko 13.9 65 60 6
Portugalsko 11.9 65 65 30
Rakousko 14.6 65 60 24
Řecko 8,8 65 65 33
Slovensko 7.5 62 60 13
Slovinsko 11.8 63 61 21
Španělsko 9.7 65 65 22
Švédsko 12.0 65 65 16
Velká Británie 11.7 65 60 24

  • Pramen: Europaesiche Komission:  „Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit, soziale Schierheit in den Mitgliedstaaten der Europaeischen Union, mi europaesichen Wirtschaftsraum und in der Schweiz“
  • Pramen: Eurostat: Die soziale Lage in der Europaischen Union 2004, Katalognummer: KE-AG-04-001-EN-C
  • Pramen: OECD, Pensions at a Glance: Public Policies Across OECD Countries, 2005 Edition, ISBN-92-64-018719 © OECD 200
  • Eurostat: Bevoelkerung und soziale Bedingungen Nr. 11/2005
Další článek


 
celkem 3 komentáře

Poslední komentáře

Děláte si srandu z lidí?Mám důchod už 4 roky.Začal j...
Jiří Fíla
12. 2. 2015, 13:28
Re:Lživý článek o důchodech
Petr Gola
19. 6. 2006, 11:49
Lživý článek o důchodech
Vašo
19. 6. 2006, 10:18

Další články

Proč Bůh seslal na svět finanční poradce?

Proč Bůh seslal na svět finanční poradce?

Přece aby své klienty chránili před ostatními finančními poradci.

Před 8 hodinami  |  web Investiční  |  1

Chcete ušetřit? 20 tipů, jak neprojíst celou výplatu

Chcete ušetřit? 20 tipů, jak neprojíst celou výplatu

Nechoďte nakupovat hladoví a striktně se držte seznamu.

28.  5.  2016  |  web Investiční  |  1

ČSOB uvádí pojištění pro auditory, daňové poradce a účetní

ČSOB uvádí pojištění pro auditory, daňové poradce a účetní

27.  5.  2016  |  Ondráčková Kamila
Nejvíc „frčí“ banky, automobilky, ČEZ a operátoři. Odvedly nejvíc na daních

Nejvíc „frčí“ banky, automobilky, ČEZ a operátoři. Odvedly nejvíc na daních

27.  5.  2016  |  Pospíšil Aleš
Nenechte si utéct tři tisíce na Aukru, stačí si říct o „kreditku“

Nenechte si utéct tři tisíce na Aukru, stačí si říct o „kreditku“

27.  5.  2016  |  Pospíšil Aleš

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Přehled | Zajímavosti | Vyděláváme | Bydlíme

V kterých zemích se žije nejlépe?

Dle studie OSN „Human Development Index 2015“ patří Česko mezi třicítku zemí s nejlepšími životními podmínkami. více

EuroEUREUR27.030 Kč0.018 %
Americký dolarUSDUSD24.203 Kč0.045 %
Britská libraGBPGBP35.454 Kč-0.327 %
Japonský jenJPYJPY22.071 Kč0.417 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.608 Kč0.083 %
více...
PX889.920-0.15 %
CETV59.5005.31 %
ČEZ438.9001.60 %
Erste Bank662.000-0.51 %
Fortuna86.000-0.17 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více