FinExpert.e15.cz

Družstevní záložny aneb bojíte se kampeliček? (téma)

Když se řekne „kampelička“ nebo „záložna“, často se nám vybaví pochybný podnik zavánějící snahou o vytunelování prostředků svých vkladatelů. Některé záložny se dokonce za tento název stydí a vnímají ho jako jakousi nadávku. Časy se ale mění a záložny rovněž.

Kapitoly článku

Krátce z historie, co je družstevní záložna, ručení a pojištění
Přehled družstevních záložen
Srovnání poplatků vybraných kampeliček

Trocha historie

Peněžní družstevnictví patří k nejstarším formám družstevního hnutí u nás. První spořitelní ústavy vznikly ještě na území rakouské monarchie, kdy v roce 1825 byla v Praze založena Všeobecná pokladnice v Království českém. V roce 1858 byla založena Záložní kasa ve Vlašimi, která se stala vzorem celé řadě dalších českých záložen. V dalších letech vznikala řada dalších různých typů záložen (kampeličky, raiffeisenky, úvěrní družstva, záložny občanské, živnostenské, družstevní, dělnické, zaměstnanecké apod.), které se postupně sdružovaly do svazů. Do roku 1913 bylo v českých zemích v činnosti více než 5 tisíc záložen různých typů (občanské, družstevní, živnostenské apod.).

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 vykazovaly záložny bohatou činnost a postupně se začaly více profilovat podle stranického, národnostního a teritoriálního klíče. V období mezi dvěma světovými válkami dosáhlo české družstevnictví svého vrcholu. Šest let protektorátu však přineslo oslabení celého systému peněžního družstevnictví. Těžký osud postihl zejména české záložny v pohraničí, z nichž část zůstala v tzv. Sudetech a byla připojena k německým družstevním svazům. Do nové epochy v osvobozeném Československu vstupovala peněžní družstva s předsevzetím napomoci v konsolidaci válkou rozvráceného hospodářství. V následujících letech počet družstevních záložen úspěšně narůstal a koncem roku 1947 působilo v českých zemích 4 248 úvěrních družstev s 1 305 800 členy, což představovalo 16 % obyvatelstva.

Tak jako do celého života společnosti, zasáhly i do peněžního družstevnictví radikální politické změny po únoru 1948, kdy se začaly uplatňovat centralistické direktivní metody spojené se zestátňováním. Postupně došlo k nucenému zestátňování družstevních záložen a počátkem padesátých let se celá síť družstevních záložen vynuceně stala součástí jednotně řízeného celostátního finančního aparátu, reprezentovaného monopolně budovanou Státní spořitelnou.

Listopad `89 přinesl velké oči pro podnikání

A nebylo tomu jinak ani u záložen lidově zvaných „kampeličky“, které začaly vznikat doslova jako houby po dešti. Během velmi krátké doby vzniklo přes stovku záložen, které získaly kolem sta tisíce členů. Největší chybou bylo, že kampeličku si mohl založit prakticky kdokoli, a to bez ohledu na odborné znalosti, zkušenosti a morální předpoklady. Navíc mohly tehdejší záložny bez omezení samy zakládat jakékoliv dceřiné společnosti a převádět na ně peníze vkladatelů. Mnohé kampeličky tak byly nekompetentně řízeny a některé byly dokonce již založeny s tunelářskými úmysly. Hospodaření záložen často připomínalo pyramidové schéma, kdy jsou náklady a výběry hotovosti financovány přílivem nových vkladů. K tomu bylo třeba slíbit nereálně vysoké úroky a obětovat vysoké sumy za reklamu. Následoval nezadržitelný krach kampeliček, který se stal velkým mediálním soustem. Ovšem tak jako bankovní sektor i záložny prošly svojí krizí, takže na konci devadesátých let jich bylo již asi padesát.

V souvislosti se vstupem ČR do EU došlo ke zpřísnění zákona o kampeličkách. Hlavní změna byla v tom, že kampelička musela navýšit své základní jmění ze směšných 500 000 Kč (to umožňovalo založit kampeličku téměř komukoliv) na 35 miliónů korun. Tyto tvrdé podmínky byly stanoveny proto, aby vklady v záložnách byly bezpečnější. Kdo je nesplnil, musel činnost ukončit (byla mu odejmuta licence a záložna půjde do likvidace), takže v současné době je oficiálně aktivních pouze 19 záložen. Historie hromadných tunelů a krachů kampeliček se zastavila v roce 2001; od té doby navzdory špatné pověsti nezkrachovala žádná záložna (ovšem hodně jich ukončilo regulérně svoji činnost).

Řada krachů a podvodů v družstevních záložnách vzbudila oprávněnou nedůvěru v tyto malé a převážně regionální finanční instituce; bude ještě velmi dlouho trvat, než český střadatel nalezne opět odvahu vložit úspory do těchto podniků. Na druhé straně, špatné zprávy o kampeličkách byly také příčinou zpřísnění podmínek pro jejich existenci, takže je můžeme nazvat i „dobrými“ – protože začalo fungovat právo.


Družstevní záložna je, jak název napovídá, právnická osoba ve formě družstva, která slouží k podpoře hospodaření svých členů a provozuje finanční činnosti. Zejména jde o přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžních služeb v různých formách. Místo pojmu družstevní záložna můžete také často slyšet „spořitelní a úvěrové družstvo“ anebo lidovější název „kampelička“. Vše je synonymem pro jednu společnost.

Jak kampelička funguje?

Nejvyšším orgánem kampeličky je členská schůze družstva. Ta se schází minimálně jednou za rok a volí představenstvo, kontrolní a úvěrovou komisi. Každý člen má právo vědět, jak se s uloženými penězi nakládá a komu se půjčují. To je základní pilíř i forma kontroly každé záložny. Tím, že vložíte do záložny peníze, stáváte se zároveň jejím členem se svými právy, ale i povinnostmi.

Kampelička je často malým sdružením a působí jen na jednom, vyjímečně na několika místech. Vůbec se nemusíte obávat, pokud je členů kampeličky je málo. Lze říci, že menší kampelička může být i bezpečnější než velká finanční instituce, protože představenstvo záložny snadněji posoudí, kolik lze půjčit „sousedovi“, když jeho majetkové poměry zná, anebo si je může rychlou návštěvou zjistit. Naopak, může se vám přihodit, že k „přespolním“ se malá kampelička bude chovat podezíravě a chvíli vám potrvá, než si získáte její důvěru.

Kampelička není pro každého

Velkou výhodou kampeličky oproti bankám jsou často úzké vazby a osobní vztahy. Je tak snazší získat např. úvěr nebo jinou finanční službu. Chcete-li využívat služby záložny, je potřeba také plnit své členské povinnosti. Nejste totiž jen klientem, ale i vy se spolupodílíte na fungování, resp. zisku družstva. Je tedy potřeba nebýt jen pasivním členem, ale aktivně se zapojovat do činností záložny, zajímat se o hospodaření, chodit na členské schůze, sledovat, jak kampelička nakládá s penězi, komu a za kolik půjčuje atd. Pokud vás to nebaví anebo na to nemáte čas či znalosti, je lepší zvolit služby bank. Je to obdoba členství v bytovém družstvu s tím rozdílem, že jde i o vaše peníze.

Jistota je už i v kapeličkách

Podobně jako u bank, i u kampeliček jsou pojištěny vklady. Na rozdíl od bank, kde jsou vklady pojištěny do 90% vkladu, max. 25 000 Euro (cca 750 000 Kč), jsou vklady u kampeliček pojištěny na 90% vkladu, ale max. 700 000 Kč. Před novelou zákona byly vklady v kampeličkách pojištěny pouze do 400 000 Kč.
I družstevní záložny mají přímý orgán, který na ně dohlíží. Je jím Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. Úřad dohlíží na dodržování zákona a pomáhá zabezpečit zdravé řízení a hospodaření družstevních záložen, zejména poskytováním poradenství a vydáváním doporučení.

Příspěvky družstevních záložen putují do Zajišťovacího fondu družstevních záložen, ze kterého se případně provádí výplata při krachu kampeličky. Doba, kdy sice fond existoval, ale nedisponoval potřebnými prostředky pro výplatu zkrachovalých záložen (protože je záložny neodváděly), je již naštěstí také minulostí.

Kampelička může být i časovanou bombou

Hlavním rozdílem mezi kampeličkou a bankou je struktura klientů, resp. dlužníků. O kvalitního klienta, u něhož je naprostý předpoklad splacení úvěru, se banky téměř poperou a nabídnou mu nejvýhodnější podmínky. S rostoucí rizikovostí klienta banky přímo úměrně zvedají úrokové sazby a existuje i hranice, od níž banky žadateli nepůjčí. Právě zde se nabízí možnost pro záložny, které těmto klientům mohou půjčit za výhodnějších podmínek. Nedodržení závazků dlužníků tak může hypoteticky z kampeličky udělat časovanou bombu, protože by nemusela zvládnout vykrýt rozdíl mezi nabízenou vyšší úrokovou sazbou u vkladů a nesplacení úvěrů dlužníky. Hodně záleží na představenstvu, resp. odpovědných pracovnících záložny, jak posoudí rizikovost klienta a jak případně zajistí vymahatelnost pohledávky.

Záložny mají pořád svoje kouzlo

Přestože se rozsahem služeb záložny nemůžou bankám vyrovnat, mají i v dnešní době svoje kouzlo a nesporné výhody, kterými mohou klienta oslovit. Mezi ty nejvýznamnější patří osobní přístup ke klientovi (členovi), vyšší úrokové sazby u vkladů, snadnější přístup k úvěru, nízké sazby za bankovní služby, jednoduchost, a co je důležité, záložna svého klienta „zná“.

Přestože jsou lepší možnosti, jak zhodnotit svoje prostředky, mnoho českých střadatelů pořád preferuje termínované vklady a bankovní účty. Vyšší úroky jsou významnou parketou záložen pro získání klienta. Rovněž i snadnější dostupnost úvěru a následné využívání bankovních služeb záložny vede k získání i věrnosti klienta.

Vzhledem k omezenému počtu poboček jsou záložny většinou jen alternativou pro konkrétní skupinu klientů, která se nachází v místě, kde záložna působí. Pouze FIO nabízí internetbanking, takže její klienti mohou být odkudkoliv.

Nevýhody záložen

Pokud pomineme vyšší riziko oproti vkladu v bance, které se již podařilo (doufejme) eliminovat, má účet v záložně několik omezení.

Číslo účtu. Záložna využívá služeb klasické banky (např. KB, ČSOB, ČS atd.) a má u ní zřízený účet. K tomuto účtu záložna vytvoří různé specifické anebo variabilní symboly (až desetimístné číslo). Tento číselný symbol společně s číslem účtu záložny tvoří vaše oficiální bankovní spojení, které poté uvádíte odesílateli platby. Pokud si vzpomínáte, jak fungovaly sporožirové účty ČS před přečíslováním, je tento princip totožný. Zásadní nevýhodou tedy je, že musíte vždy uvádět číselný symbol plus číslo účtu záložny. Pokud ho neuvedete, platba se odesílateli vrátí zpět, případně se musí dohledávat. O peníze zcela jistě nepřijdete, ale znamená to zdržení. Uvádět SS či VS je nepříjemné, ale dá se na to zvyknout (ČS ho měla několik desetiletí a šlo to…)

Omezené bankovní služby. Od záložny nemůžete očekávat kompletní rozsah bankovních služeb, často nabízejí jen základní služby (příkaz k úhradě, SIPO, trvalý příkaz), některé dokonce jen vklady a nepočítejte u všech ani s platebními kartami.

Dostupnost. Pokud se nedohodnete na tom, že příkazy budete zasílat poštou, musíte je zadávat osobně na pobočce záložny. Ta však není v každém městě. Pouze FIO nabízí internetové bankovnictví.

Povinný členský vklad. Chcete-li využívat služeb záložny, musíte vložit členský vklad. Ten vám je při ukončení členství vrácen. Jedná se o částku od jedné koruny do několika tisíc.

V současné době se plánuje přechod kontroly záložen z Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami přímo pod ČNB. To by znamenalo, že záložny dostanou svůj směrový kód podobně jako banky, a měly by tedy regulérní čísla účtů. Bankám by tak vznikla přímá konkurence.

Další kapitola
 

celkem 8 komentářů

Nejnovější komentáře

více informací
tomas
10. 6. 2010, 12:01
Re: hodně jednostranné, ....
Pavel
3. 11. 2005, 09:34
Re: hodně jednostranné, ....
Pavel
3. 11. 2005, 09:22
FIO
TonyLee
2. 11. 2005, 15:51
Re: hodně jednostranné, ....
Daliíbor Chvátal
1. 11. 2005, 12:16

Další články

Pět věcí, které vás překvapí při startu podnikání

Pět věcí, které vás překvapí při startu podnikání

Najednou nemůžete počítat s žádnou pracovní dobou...

23.  9.  2016  |  Štarková Petra  |  4

II. pilíř: Ozvěte se penzijním společnostem kvůli výplatě peněz

II. pilíř: Ozvěte se penzijním společnostem kvůli výplatě peněz

23.  9.  2016  |  Rybová Romana
Vymizí z malých měst úplně pobočky bank?

Vymizí z malých měst úplně pobočky bank?

Některé pobočky si na svůj provoz prostě nevydělají.

23.  9.  2016  |  Rybová Romana

Fórum: Výnos z pozemku

Fórum: Výnos z pozemku

22.  9.  2016  |  Fórum FinExpert.cz
Tipy: Co můžete udělat pro vyšší pracovní výkon

Tipy: Co můžete udělat pro vyšší pracovní výkon

Nastavte správně svůj pracovní výkon. Přinášíme pár tipů.

22.  9.  2016  |  Štarková Petra

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

EuroEUREUR27.020 Kč0 %
Americký dolarUSDUSD24.096 Kč0.208 %
Britská libraGBPGBP31.263 Kč-0.553 %
Japonský jenJPYJPY23.908 Kč0.192 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.603 Kč0.083 %
více...
PX872.250-0.41 %
CETV55.000-2.65 %
ČEZ429.300-0.39 %
Erste Bank712.000-1.10 %
Fortuna90.000-0.55 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více