FinExpert.e15.cz

Druhy rozpočtů kolem nás: Jak nás ovlivňují

Víte však, kde všude se rozpočty objevují, jaká jsou jejich specifika a koho a jak ovlivňují?

Jak asi víte, ROZPOČET je obecně seznam veškerých plánovaných příjmů a výdajů. Víte však, kde všude se rozpočty objevují, jaká jsou jejich specifika a koho a jak ovlivňují?  

Pro začátek si pojďme definovat pojmy "příjmy" a "výdaje". Příjmem se rozumí jakákoliv přijatá peněžní částka - přijatá platba. Výdaj je naopak jakákoliv vydaná peněžní částka - odchozí platba. Když tyto 2 strany porovnáme, dostaneme bud tzv. schodek rozpočtu nebo přebytek, popř. mohou být obě strany stejné. Naším cílem (ať se jedná o jakýkoliv rozpočet) by vždy mělo být naplánovat a následně zrealizovat takové příjmy a výdaje, abychom dosáhli minimálně vyrovnanosti rozpočtu, ještě lépe přebytku, abychom mohli tvořit rezervy na budoucí období nebo zisk. 

Existuje několik druhů rozpočtů: státní, veřejný, firemní, rodinný, investiční, rozpočet projektu a další obecné rozpočty např. na plánovanou akci, jako je ples, tábor, svatba, firemní akce, školní výlet a podobně. V následujícím textu se na jednotlivé druhy podíváme podrobněji a uvedeme si konkrétní příklady.

Státní rozpočet

Státní rozpočet je ze všech zde zmíněných rozpočtů nejobsáhlejší. Jedná se o plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Je to nejvyšší rámec pro všechny ostatní rozpočty a zasahuje téměř každého z nás – ať už tím, že zahrnuje naše platby (jako např. daně), nebo tím, že určuje, na co v daném období bude stát přispívat.

Má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje poslanecká sněmovna. Jakmile se rozpočet schválí, samotné využití prostředků mají na starosti jednotlivá ministerstva a další instituce.

 rozpocet1.jpg

Státní výdaje mohou být určeny na obranu státu, školství, zdravotnictví, kulturu, státní správu, komunikaci, infrastrukturu apod. Subvencemi se rozumí např. finanční pomoc zemědělcům, zatímco pod transferovými platbami domácnostem najdeme např. podporu v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory atd. Intervence jsou náklady na vládní zásahy spojené s řízením a regulací jiných subjektů a platby na úhradu jistiny i úroků z přijatých úvěrů nebo emitovaných státních dluhopisů.

Veřejný rozpočet

Veřejný rozpočet je ze své podstaty jednak peněžním fondem a jednak finančním plánem veřejnoprávních subjektů. Soustava je tvořena státním rozpočtem, o kterém jsme již mluvili, dále rozpočtem krajů a obcí. Zahrnujeme sem i rozpočty příspěvkových organizací a rozpočty dobrovolných svazků obcí. Dále sem patří různé státní fondy (Státní fond infrastruktury), případné fondy krajů a obcí, fond zdravotního pojištění spolu s rozpočty zdravotních pojišťoven.

Veřejné rozpočty jsou schvalovány volenými orgány (Poslanecká sněmovna, zastupitelstva) a řídí se následujícími zákony:

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákonů č. 320/2001 Sb. a č. 450/2001 Sb.
  • Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákonů č. 492/2000 Sb. a č. 483/2001 Sb.

Firemní rozpočet a rozpočet projektu

Také každá firma by měla mít sestavený svůj rozpočet, aby mohla řídit tok svých peněz, neboli cashflow. To totiž pak ovlivňuje každého zaměstnance – to, jestli dostane včas zaplaceno. Rozpočet by měl být sestavován alespoň 1x za rok a pravidelně kontrolováno, zda se čísla naplňují – úzce souvisí se strategickým plánováním firmy – z rozpočtu mohou vycházet jednotlivé taktické úkoly nebo naopak rozpočet může být výsledkem strategického plánování. Ideální je, když je strategie a rozpočet sestaven na delší časové období než 1 rok – toto je však v dnešní rychle se měnící době stále obtížnější.

Ve firemním prostředí se díky terminologii účetnictví více než s pojmy příjmy a výdaje pracuje s pojmy výnosy a náklady.

hon2.jpg

Firemní rozpočet je většinou v rukách managementu firmy a řadový zaměstnanec nevidí jeho podrobnosti – maximálně zná rozpočet svého oddělení, na která se rozpočet může dále dělit. V dnešní době je nicméně stále větší tendence přechodu k projektovému řízení firem. Proto se zaměstnanci dost často setkávají s rozpočtem projektu. S tímto rozpočtem také hodně pracují malí a střední podnikatelé, kteří obdobným způsobem tvoří kalkulace svým zákazníkům.

Tvorba rozpočtu projektu začíná většinou stanovením výdajů (nákladů) na jednotlivé položky. Položky mohou být různé podle zaměření projektu - základem jsou většinou obdobné položky jako u výdajů firmy, jen jdou na ještě podrobnější úroveň. Pokud má být projekt ziskový, zanesou se do něj i plánované výnosy (příjmy). 

hon3.jpg

Investiční rozpočet

Každý investor sestavuje v rámci přípravy investiční rozpočet. Ten mu dá odpověď na otázku, kolik ho daná investice bude stát, jaké financování je zapotřebí zajistit a také, kdy se mu investice pravděpodobně vrátí.

Jsou v něm tedy uvedeny celkové náklady projektu rozděleny na dílčí náklady, jejichž rozpis může být několikastránkovou, podrobně rozčleněnou přílohou. Náklady se obvykle člení na investiční a neinvestiční náklady.

U investičního rozpočtu je třeba mít naplánované dostatečné finanční zdroje (různé úvěry, fondy, hotovost) a současně si umět spočítat tzv. návratnost investice, tzn. dobu, za kterou se investice vrátí.

Otázku o vhodné investici si pokládají také např. manažeři výrobních firem, zejména, pokud chtějí nějakým způsobem inovovat, zrychlit či obměnit výrobu. Potřebují k tomu stroje a zařízení, do kterých je potřeba investovat. Náklady jsou v tuto chvíli poměrně jasně vyčíslitelné - je to cena stroje či zařízení a náklady na zaškolení obsluhy. Termín návratnosti investice vyjadřuje čistý zisk (případně čistou ztrátu), která se počítá vůči počáteční investici. Jednodušeji řečeno, za jak dlouho se mi vynaložené prostředky vrátí? Kolik ušetřím každý rok? (Porovnání stávajícího stavu a nákladů výroby a případného nového výrobního systému). Vrátí se mi to vůbec někdy? Na tyto a mnohé další otázky je třeba si odpovědět, než člověk nějakou investici uskuteční.

Rodinný rozpočet

Rodinný rozpočet (někdy se také říká rozpočet domácnosti) je nám běžným lidem asi úplně nejbližší, je pro nás nejvíce uchopitelný a pochopitelný, proto se na něj můžeme podívat trochu podrobněji.

hon4.jpg

Příjmy domácnosti může rozdělit na aktivní a pasivní podle toho, zda musíme vyvinout nějaké úsilí jejich získání.

Výdaje můžeme z hlediska domácnosti rozdělit na povinné, nutné a zbytné. Povinné jsou takové, které jsou dané zákonem nebo smluvně a jejich neplacení lze soudně vymáhat.

Nutné potřebujeme k "přežití" nebo je jejich uhrazení ekonomicky výhodnější než neuhrazení. A zbytné jsou takové, bez kterých se můžeme klidně obejít a jsou zcela dobrovolné. Toto rozdělení je důležité zejména v případě, že zjistíme, že výdaje převyšují příjmy (máme tedy schodkový rozpočet). Zbytné výdaje jsou potom ty, které můžeme v první řadě omezit či si je zcela odpustit.

V rámci sestavování rodinného rozpočtu je právě důležité si říci, jestli si chci a potřebuji pořídit právě tuto položku, jestli mám finanční prostředky na její udržení a obnovení. Otázka pak nezní jen, jestli chci moc a moc např. pejska, ale musíme si klást i další otázky, jako: budu mít na pejska čas? Budu s ním moct chodit pravidelně ráno a večer ven? Najdu si o víkendech čas na "cvičák"? Co asi bude stát zdravotní léčba tohoto pejska, různá očkování, nenadálé úrazy. Mám kam dát pejska, až pojedu na dovolenou?

Klasický přístup k rodinnému rozpočtu nás navádí, že pokud zjistíme, že máme schodkový rozpočet, je třeba projít zejména všechny výdaje domácnosti, začít těmi zbytnými a v případě neuspokojivého výsledku přehodnotit a přizpůsobit i výdaje nutné. Existuje ale i moderní přístup k rodinnému rozpočtu (na základě přístupu Roberta Kiyosaki), který používá opačný princip – chci-li mít takovéto výdaje, kde si zajistím dostatečné příjmy?

Obecné rozpočty

Mezi obecné rozpočty můžeme zařadit v podstatě cokoli. Jakoukoli akci budeme chtít uspořádat, cokoli si koupit. Příkladem akce může být svatba, letní dětský tábor, dovolená, víkend pod stany ...

Vždy na jedné straně stojí příjmy, na druhé výdaje. Když si rozebereme uvedené příklady, bude to vypadat přibližně následovně:

hon5.jpg 

Autorka je manažerkou portálu Finanční gramotnost do škol.

Další článek


 

celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Počítá se v absolutní hodnotě: Doma je to jednoduché...
Filištín
18. 7. 2014, 19:37

Další články

Nechci slevu zadarmo aneb Triky prodejců jak z vás dostat peníze

Nechci slevu zadarmo aneb Triky prodejců jak z vás dostat peníze

Než začnete bezhlavě nakupovat, vše si přepočítejte.

22.  9.  2016  |  Rybová Romana  |  7

Imigranti se k nám hrnuli i v minulosti

Imigranti se k nám hrnuli i v minulosti

Včera  |  Rybová Romana
Nový Zákon o spotřebitelském úvěru zmírní sankce za nesplácení

Nový Zákon o spotřebitelském úvěru zmírní sankce za nesplácení

Včera  |  Ondráčková Kamila
Jak banky a regulátoři lžou investorům

Jak banky a regulátoři lžou investorům

Která opatření ve finančním sektoru jsou jen propracovaným maskováním, jež má balamutit investory?

Včera  |  web Investiční

Změna insolvenčního zákona?

Změna insolvenčního zákona?

29.  9.  2016  |  Rybová Romana

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená