Poptávka po domech v nízkoenergetickém a pasivním standardu roste úměrně tomu, kolik informací veřejnost o těchto typech staveb má. Například v Rakousku se počty pasivních domů počítají na tisíce a během několika let by se dokonce mělo stavět pouze v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu. Přestože u nás zatím taková výstavba zaujímá jen malý zlomek z počtu nových domů (staví se několik desítek pasivních domů za rok), zájem a povědomí o ekonomické výhodnosti tohoto typu stavění roste. S podporou tohoto trendu počítá i program Zelená úsporám, v jehož rámci má být letos v oblasti bydlení rozděleno deset miliard korun na úsporná opatření.
Jak se měří úspory
Parametrem, který energetickou kategorii domu určuje, je roční spotřeba energie ve vztahu k obytné ploše domu, jednotkou pak spotřebované kilowatthodiny na metr čtvereční a rok (kWh/m2). U běžných, kvalitně zateplených staveb se s použitím moderních technologií tato hodnota může pohybovat kolem 100 až 150 kWh/m2, staré a špatně izolované objekty ale dosahují až dvojnásobku. Kromě toho ale existují domy s mnohem nižšími hodnotami tohoto ukazatele – nízkoenergetické a pasivní domy.
Do nízkoenergetického standardu patří domy pod 50 kW/m2, náklady na topení v nich jsou přiměřeně nižší a není třeba náročný topný systém. Pasivní standard domu pak znamená roční spotřebu pod 15 kW/m2. V zahraničí ale fungují i tzv. nulové domy (Zero House), které díky ziskům solární energie mají ve výsledku spotřebu nulovou, jako experiment dokonce vznikají „plusové domy“ které přebytky energie distribuují do sousedních staveb.
Peníze na nízkoenergetický dům
Program Zelená úsporám se ve své části zaměřené na zateplování budov soustředí na to, aby s jeho podporou vznikaly po využití dotací nízkoenergetické domy. V případě kompletního zateplení celého domu (celá vnější obála stavby – stěny, okna, střecha…) jsou podmínky pro získání dotace nastaveny o něco mírněji, než jaká je obecně přijímaná definice nizkoenergetické stavby. Po komplexním zateplení bude stačit, když stavba vykáže roční spotřebu energie nanejvýš 70 kWh/m2. V takovém případě majitel domu získá nárok na 1 300 Kč na každý čtvereční metr podlahové plochy, maximálně ale 50 % investovaných peněz. Pokud by byla opatření ještě účinnější a v domě se dosáhlo spotřeby 40 kWh/m2, bude dotace 1950 Kč/m2. U rodinného domu bude dotace vyplácena nanejvýš na 350 m2, u bytových domů nanejvýš na 120 m2 podlahové plochy jednoho bytu.
Měkčí normy pro pasivní domy
Specifická část dotačního programu Zelená úsporám je věnována podpoře novostaveb pasivních domů. Jde o domy, které s extrémní izolací a úsporným energetickým režimem – využití obnovitelných zdrojů energie, větrání s rekuperací tepla atd. – do nichž není nutné instalovat klasické zdroje topení. Náklady na realizaci pasivních domů jsou podle dosavadních zkušeností zhruba o deset procent vyšší než na běžnou novostavbu. Dotační program Zelená úsporám nastavuje i v tomto případě o něco „měkčí“ normu: u pasivních domů je parametr měrné roční spotřeby energie nastaven na hodnotu 20 kWh/m2 podlahové plochy u rodinných domů, u bytových domů je to 15 kWh/m2. U těchto pasivních novostaveb bude také záležet na neprůvdušnosti vnějšího pláště budovy. Podpora v tomto případě bude přidělována jako fixní částka na rodinný dům, její výše může dosáhnout 220 000 Kč, nebo jako příspěvek na bytovou jednotku v bytovém domě s maximální výší 140 000 Kč/byt.
Nízkoenergetická motivace i při topení
Ke stavbě nízkoenergetických domů program Zelená úsporám motivuje i v kapitole věnované obnovitelným zdrojům energie pro vytápění. Dotace budou přidělovány na výměnu zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu, účinná tepelná čerpadla a instalaci solárně-termických kolektorů. V případě novostaveb ale bude podmínkou dosažení nízkoenergetického standardu – energetická spotřeba tedy nesmí překročit 50 kWh/m2. Takových hodnot nedosáhne dům bez nadstandardní izolace, těsnosti pláště a větrání s rekuperací tepla.
Administrací žádostí v programu Zelená úsporám je pověřen Státní fond životního prostředí a lze je podávat na všech jeho krajských pracovištích. Kromě přijímání žádostí pracoviště SFŽP zajišťují distribuci informací a informačních materiálů, a jsou pověřeny informováním potenciálních žadatelů, lze je tedy využít i jako poradenská místa. Poradenství pro úsporná opatření lze bezplatně získat např. i ve specializovaných střediscích Energy Centre České Budějovice (www.eccb.cz), EkoWATT (www.ekowatt.cz), Energy Consulting (www.e-c.cz) nebo ve Středisku pro efektivní využívání energie SEVEn (www.svn.cz)