Věřitelé se v Česku naučili domáhat se svých oprávněných nároků soudní cestou. V případě, že dlužník nekomunikuje, je velká pravděpodobnost, že jej brzy navštíví exekutor. Lhůty se v Česku zkracují a soukromí exekutoři pracují poměrně rychle. Občané a malí živnostníci mají minimální šanci se před exekutorem „schovat“.
Formy exekuce
Exekuci lze ze zákona provádět mnoha způsoby. Nejčastější exekuce jsou formou srážky ze mzdy nebo z bankovního účtu a exekuce prodejem movitého a nemovitého majetku. Možností exekuce je však podstatně víc. Exekucí lze např. postihnout účty u stavebních spořitelen a pojišťoven, výjimkou nejsou ani podíly dlužníka ve firmách, společnostech nebo družstvu. Postihnout však lze i nemocenské, důchody, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, stipendia nebo náhradu mzdy. Právě všechny peněžní příjmy od státu (důchody, nemocenské nebo podpora v nezaměstnanosti) nemá dlužník žádnou šanci skrýt a tyto příjmy tak exekuci neuniknou.
Věci nepodléhající exekuci
Dle § 322 občanského soudního řádu nepodléhají exekuci věci, které jsou ve vlastnictví dlužníka, a které nezbytně potřebuje k uspokojování svých potřeb a své rodiny nebo k plnění pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Těmito věci jsou zejména:
- běžné oděvní součásti a obvyklé vybavení domácnosti,
- snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
- zdravotnické potřeby a jiné věci, které potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
- hotové peníze do částky 6 252 Kč.
Právě u hotovosti došlo od 20. července letošního roku ke změně. Částka se zvýšila z 1 000 Kč na částku odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce (tj. 2 x 3 126 Kč = 6 252 Kč). Veškerá hotovost v cizí měně však podléhá exekuci v plné výši.
Je-li dlužník podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí ze zákona týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. Toto ustavení však neplatí, jestliže vázne na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky věřitele, která je tímto zastavením právem zajištěna.
Pohledávky nepodléhající exekuci
Dle § 317 občanského soudního řádu nepodléhají exekuci pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo opravě budovy. Dále exekuci nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona jednorázově (např. porodné).
Jak se provádí srážka ze mzdy?
V případě, že je dlužník zaměstnán v klasickém zaměstnaneckém poměru, zpravidla se nevyhne srážce ze mzdy. I ze mzdy mu však musí zůstat nezabavitelné minimum, které má dvě složky:
- na osobu dlužníka (v letošním roce 4 620 Kč) - tato částka se skládá ze životního minima jednotlivce (tj. částky 3 126 Kč) a normativních nákladů na bydlení jednotlivce
- na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné (v letošním roce 1 155 Kč)
Srážky ze mzdy se provádí z čisté mzdy. Z částky nad 6 930 Kč (po odečtení nezabavitelného minima) lze srazit celou částku.Pokud je zbylá čistá mzda (tj. po odečtení nezabavitelného minima) nižší než 6 930 Kč, tak se vydělí tato částka třemi a dvě třetiny musí zůstat dlužníkovi.
Jaká částka podléhá exekuci u OSVČ?
Protože příjmy z podnikatelské činnosti slouží OSVČ jako zdroj obživy pro jeho rodinu i pro zajištění chodu jeho výdělečné činnosti, dle § 318 občanského soudního řádu podléhají exekuci u OSVČ pouze dvě pětiny výše jeho pohledávek vzniklých při podnikatelské činnosti. Jestliže se však jedná o přednostní pohledávku (např. výživné), tak podléhají exekuci tři pětiny výše pohledávek.