V nejjednodušší formě je biomasa tradiční kusové dřevo. Biomasa však nemusí být jen polena praskající v krbu. Současné technologie vytápění dokáží zužitkovat dřevní hmotu i v jiných formách a také s vysokou účinností, takže volby topení peletami nebo jiným produktem může úspěšně konkurovat klasickému topení fosilními palivy.
Výhody
K výhodám biomasy jako paliva patří fakt, že se dobře skladuje a má nízký obsah síry. Jiným kladem je to, že je tento druh paliva na rozdíl od fosilních paliv zpravidla dobře dostupný a jeho využití nezatěžuje životní prostředí nutností dálkové dopravy. Pro praktické použití je ale negativem nízká energetická účinnost. Pro srovnání – výhřevnost hnědého uhlí je asi 19 MJ/kg.
Představa, že biomasa plně nahradí méně ekologické druhy paliva, je proto nereálná a dá se s ní počítat jen jako s lokálním řešením – může například odstranit místní potíže v zimě, kdy se v době inverze v některých lokalitách výrazně zhoršuje ovzduší kvůli emisím s uhlí apod.
Praktické použití
Praktické využití pro vytápění v rodinných domech má hlavně dřevní biomasa. Ta je dostupná v různých formách. U všech typů je ale nejdůležitějším parametrem pro budoucí výhřevnost maximální vlhkost. Naopak druh dřeva výhřevnost příliš neovlivňuje, neplatí tedy, že tvrdá dřeva jsou výrazně výhřevnější než měkká.
K topení lze použít kusové dřevo, piliny a dřevní štěpku, a dřevěné brikety nebo pelety. Vlhkost by u pilin a štěpky neměla přesáhnout 30 %, dosáhne se výhřevnosti okolo 12,2 MJ/kg, u kusového dřeva je maximální přípustná vlhkost menší než 20 % (a výhřevnost 14 až 15 MJ/kg), brikety a pelety musí být lisovány ze suché hmoty s vlhkostí menší než 10 % a dosahují výhřevnosti 17 až 18 MJ/kg. Pokud se někdo rozhodne přejít z kotle na pevná paliva, na kapalná fosilní paliva nebo z elektrického vytápění na zdroje na biomasu (pelety) s nízkými emisemi, může získat z programu Zelená úsporám až 60 % nákladů, strop dotace je 80 000 Kč.
Kde biomasou topit
Tradiční využití biomasy – přímý oheň v otevřeném ohništi krbu – je nejméně hospodárné a pro praktické úvahy o racionálním využití biomasy nemá význam. Většina vyprodukované energie totiž odchází se spalinami komínem. O něco ekonomičtější řešení nabízejí krby s vložkami a vodními výměníky, lze tak poměrně výrazně zvýšit účinnost topení. Uzavřené krbové vložky dokáží regulovat přívod vzduchu, ten se často přivádí zvenku zvláštním kanálem, aby se místnost neochlazovala a zpravidla se také odebírá část tepla z kouřových plynů pomocí zvláštního výměníku (teplovzdušný nebo teplovodní). Účinnost topení v krbech s takovým systémem může dosáhnout až 70 %.
Komfort i s peletami
Skutečně účinné řešení toho, jak používat biomasu k topení ale nabízejí teprve moderní kotle vyvinuté pro tento typ vytápění. Ty konkurují běžným zařízením na uhlí nebo plyn i komfortem obsluhy. U kotle je instalován zásobník na peletky nebo se palivo podává automatickým podavačem z přilehlé místnosti. Automatika kotle obstarává přísun peletek ze zásobníku a regulaci výkonu. Perioda doplňování paliva je delší, stejně jako perioda odstraňování popela.
Biomasa v lokálních kamnech
Druhým typem těchto zařízení jsou lokální tepelné zdroje. Do lokálních kamen na pelety se palivo doplňuje jednou za dva až tři dny dosypáním do objemného zásobníku. Výkon topidla lze regulovat a tak přizpůsobovat aktuální potřebě tepla. Některá kamna na peletky jsou vybavena automatickým zapalováním a fungují ve spolupráci s pokojovým termostatem. Pokud je potřeba topit – sama se zapálí a hoří, zasvítí slunce a ohřeje interiér – sama se vypnou.
Pelety zdražují
Situaci při využívání biomasy jako paliva v současnosti komplikuje její zdražení. Oproti loňskému roku stouply její ceny a hovoří se o skokovém zdražení. Loni se cena briket z měkkého dřeva pohybovala kolem 3 500 Kč za tunu, letošní ceny jsou již cca o tisíc korun vyšší. V předchozím období totiž jejich cenu stlačila menší poptávka způsobená mírnými zimami a jejich větší zásoby. Současná krize navíc vede k menší produkci dřevozpracujících závodů a tím i tohoto typu paliva.