Ve většině zemí světa odvádějí občané vychovávající děti nižší daně než bezdětní občané, což je naprosto v pořádku, protože např. bezdětní občané budou částečně pobírat státní důchod, který bude vyplácen z finančních prostředků (daní) mladší generace.
Vyšší příjmy = vyšší daně, více dětí = nižší daně
Kromě několika málo zemí, kde je zavedena rovná daň (v Česku bude zavedena v příštím roce – 15 %), je zavedeno ve většině zemí několik sazeb daně z příjmu fyzických osob, kdy příjmy lépe vydělávajících občanů jsou zatíženy vyšší sazbou daně. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však velké rozdíly v nastavení jednotlivých příjmových pásem. V některých zemích platí nejvyšší sazba daně až pro velmi nadprůměrné příjmy, jinde už u mzdy dosahující dvojnásobku průměrné mzdy v zemi.
Ve všech zemích světa patří občan s ročním hrubým příjmem ve výši 50 tisíc euro mezi nadprůměrně finančně ohodnocené občany. Přestože v Dánsku a Lucembursku pobírá tento příjem téměř 30 % pracujících, ve všech východoevropských zemích ho mají většinou jen manažeři a právníci. A přímou úměrou k vyššímu příjmu je nejen vyšší vzdělání, ale i nedostatek odborníků v dané oblasti. Zaměstnanci pracující v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti dosahují nadprůměrných mezd v dané zemi. Jde přitom o známé obory, např. elektronika, komunikace, digitalizace, výroba lékařských strojů, doprava, kultura, sport, finanční služby, vzdělání, výroba měřících a optických přístrojů apod.
Od Hong Kongu po Slovinsko
Čistá mzda u hrubého příjmu ve výši 50 tisíc euro se ve všech zemích počítala z údajů platných v roce 2006 u občana vychovávajícího ve společné domácnosti dvě děti. Uplatňuje tak na ně buď daňové zvýhodnění či slevu na dani, záleží vždy na legislativních podmínkách konkrétní země. Všechny národní měny jsou převedeny na euro.
Od hrubého příjmu bylo odečteno sociální a zdravotní pojištění (v některých zemích je pouze jedna sazba) a daň z příjmu fyzických osob. Sociální pojištění nerozlišuje, zda se jedná o bezdětného občana nebo občana majícího děti. Z tabulky vyplývá, že nejméně se hrubá mzda občana vychovávajícího dvě děti od čisté liší v Hong Kongu, Rusku a Ukrajině.
Naproti tomu nejvyšší zdanění a míra povinných odvodů je ve Slovinsku, kde zaměstnanci pobírajícímu mzdu ve výši 50 tisíc euro zůstane něco málo přes polovinu. Důvodem je vysoké sociální pojištění a skutečnost, že od příjmu vyššího než 13 601 euro činí sazba u daně z příjmu 41 %.
Průměrnou mzdu pobírá každý třetí
V Evropě je oproti ostatním vyspělým zemí světa vyšší zdanění i o desítky procent. Výše průměrné mzdy je jedna věc, ale co všechno za ni lze koupit je věc druhá. Ceny zboží a služeb jsou v mimoevropských zemích mnohem nižší, čili si mohou za nižší průměrnou mzdu, v některých případech, koupit více zboží a služeb. Hodnotám mimoevropských zemí se přibližují z členských zemí EU pouze Kypr, Slovensko, Rumunsko a Estonsko, jde tedy o země, kde proběhla v minulosti rozsáhlá daňová reforma.
Ve Spojených státech amerických, Japonsku či Kanadě jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu. Ze své mzdy odvedou na daních méně, avšak státní penze, podpora v nezaměstnanosti či sociální dávky jsou nízké. Z tohoto důvodu si většina Američanů, Japonců či Kanaďanů uzavírá soukromé zdravotní, penzijní a nemocenské pojištění a aktivně finančně plánuje své investice, např. do akcií či obligací.
Finanční povědomí je v těchto zemích neporovnatelně vyšší než např. ve východní Evropě. Pouze na jejich pravidelných příspěvcích potom závisí, kolik finančních prostředků budou v době nemoci či penze čerpat k nízkým státním dávkám.
USA – nejvyšší rozdíly
Nejvyšší rozdíly v odvedené dani u bezdětného a člověka vychovávajícího dvě děti při průměrné mzdě jsou v USA (14,3 %), Německu (10,6 %), Nizozemí (9,4 %) a Lucembursku (7,5 %).
Zejména v Německu je výrazná snaha o zvýšení porodnosti, a proto jsou rodiny s dětmi hojně finančně a daňově zvýhodňovány. Německo má totiž nejstarší obyvatelstvo v Evropě, průměrný věk je tam 41,3 let.
Nejmladší obyvatelstvo má Irsko, kde je průměrný věk 33,1 let. Některé země však při výpočtu daňové povinnosti nezohledňují počet vychovávaných dětí vůbec. Jde o Austrálii, Dánsko, Finsko, Island, Mexiko, Nový Zéland, Polsko, Švédsko a Turecko. V těchto zemích jsou však zase netestované přídavky na děti - to znamená, že na ně má nárok každý rodič bez ohledu na svou finanční situaci. V Česku odvede rodič vychovávající dvě děti na celkových povinných odvodech o 5 % méně než bezdětný člověk.
Mít dítě? Až později
Snaha evropských vlád podpořit rodiny s více dětmi a porodnost se ale i přes snižování daní míjí účinkem. Kromě Francie všude jinde demografická křivka klesá. Ženy se zejména z ekonomických důvodů do rození a výchovy dětí neženou.
Poukazují na to i údaje o průměrném věku prvorodiček v zemích Evropské unie. Ten byl ještě v roce 1994 necelých 27 let, loni už bezmála 29 let. V Česku došlo za posledních 12 let k jednomu z největších skoků v Evropě, když vzrostl průměrný věk prvorodičky o téměř pět let na dnešních 27 let. Do budoucna se očekává ještě mírné zvýšení.
Evropský trend je jasný i v manželství: odkládat sňatek co nejdéle – dnes nejsou výjimkou čtyřicátníci a čtyřicátnice uzavírající své první manželství. Věk pro vstup do prvního manželství se za posledních dvacet let výrazně zvýšil ve všech členských zemích Evropské unie. Zatímco průměrný věk novomanžela v EU byl v roce 1980 26 let a nevěsty dokonce 23, dnes je to 30, respektive 28 let. Nejvyšší věk pro vstup do manželství je u mužů i žen ve Švédsku (muži 32,5 let, ženy 30 let), následuje Dánsko (muži 32 let a ženy 30 let).
Nejmladší vstupují do manželství litevští muži a ženy. Největší posun nastal ve Francii, kde stoupl průměrný věk ženicha a nevěsty za posledních dvacet let o šest let. Relativně nejnižší zvýšení věku nastalo ve Velké Británii, Portugalsku a Řecku (zhruba o dva roky). Na druhou stranu ale statistiky poukazují na jeden pozitivní trend - manželství uzavřená v pozdějším věku vykazují nižší rozvodovost.
Svět 2006: Čistá mzda občana majícího dvě děti při příjmu 50 tisíc euro ročně
| | | |
| Země | Čistá mzda | |
| | | |
| Hong Kong | 46098 | |
| Rusko | 43500 | |
| Ukrajina | 43286 | |
| Lucembursko | 42679 | |
| Rumunsko | 42239 | |
| Taiwan | 42066 | |
| Singapur | 41978 | |
| USA (Texas) | 41730 | |
| Japonsko | 41377 | |
| Švýcarsko (Curych) | 41181 | |
| Jižní Korea | 40819 | |
| USA (Illionis) | 40412 | |
| Slovensko | 40231 | |
| Irsko | 40119 | |
| Kypr | 39597 | |
| Švýcarsko (Ženeva) | 39195 | |
| Thajsko | 38957 | |
| USA (New York) | 38642 | |
| Čína | 38270 | |
| Francie | 38041 | |
| Španělsko | 37925 | |
| Brazílie | 37624 | |
| Mexiko | 37177 | |
| Estonsko | 37173 | |
| Velká Británie | 36515 | |
| Norsko | 36123 | |
| Německo | 35974 | |
| Kanada | 35943 | |
| Lotyšsko | 35593 | |
| Dánsko | 35400 | |
| Argentina | 35192 | |
| JAR | 35085 | |
| Portugalsko | 35071 | |
| Indonésie | 34996 | |
| Nizozemí | 34740 | |
| Malajsie | 34520 | |
| Austrálie | 34287 | |
| Turecko | 34130 | |
| Česko | 33878 | |
| Indie | 33848 | |
| Polsko | 33378 | |
| Litva | 32366 | |
| Rakousko | 31678 | |
| Finsko | 31603 | |
| Řecko | 31559 | |
| Izrael | 31480 | |
| Belgie | 31442 | |
| Itálie | 30179 | |
| Švédsko | 28882 | |
| Maďarsko | 27632 | |
| Slovinsko | 27627 | |
| Pramen: Forbes Global Tax Misery Index—2006 |