Česko patří mezi členské země OECD, kde je daňová povinnost občanů jedna z nejnižších vůbec. Rovná 15% daň představuje ve srovnání s ostatními zeměmi nízkou daň. Samozřejmě nejvyšší úsporu přináší občanům s nadstandardními příjmy, kde se nejvíce promítá její nízká sazba.
Kombinovaná sazba daně
V tabulce máme uvedenou maximální kombinovanou sazbu daně u fyzických osob v členských zemích OECD. Tato sazba daně v sobě zahrnuje centrální sazbu daně a místní sazbu daně v těch zemích, kde je zákonem stanovena. Česko patří mezi několik zemí, kde je zavedena pouze centrální sazba daně. Protože se místní sazba daně v jednotlivých zemích liší podle regionů, je v tabulce počítáno s její průměrnou hodnotou. V některých regionech tak je maximální zdanění nižší a v některých vyšší.Např. v USA jsou státy, kde se místní daň vůbec neplatí. Jedná se o tyto „daňové ráje“ (Wyoming, Nevada, Florida, Texas, Washington, New Hampshire, Tennessee).
Česko: rovná sazba daně 15 %, efektivní sazba daně 20,25 %
Přestože je v Česku zavedena rovná 15% daň, ve skutečnosti je daňová sazba přes 20 %. Důvodem je netypický způsob výpočtu daňové povinnosti, kdy se daň vypočítává ze superhrubé mzdy (tj. z hrubé mzdy zvýšené o odvody zaměstnavatele za své zaměstnance na zdravotním a sociálním pojištění).
Příklad (dle legislativní úpravy v roce 2008)
- hrubá mzda: 20 000 Kč
- superhrubá mzda: 27 000 Kč (20 000 Kč * 1,35)
- daň: 4 050 Kč (27 000 Kč * 0,15)
- efektivní daňová sazba: 20,25 % (4 050 : 20 000)
V letošním roce došlo ke snížení sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem o jeden procentní bod, z tohoto důvodu jsou celkové odvody zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění dohromady 34 % místo 35 % v loňském roce.
Převládá progresivní zdanění
Česko a Slovensko jsou jedinými členskými zeměmi OECD, kde je zavedena rovná sazba daně z příjmu fyzických osob. V ostatních zemích je používáno progresivní zdanění. Občané s vyššími příjmy odvedou i vyšší daně. Značně se však liší způsob výpočtu celkové daňové povinnosti, například počtem daňových pásem a výší jednotlivých sazeb daně, nebo nastavením dalších důležitých parametrů (např. slev na dani a odpočitatelných položek).
Například v USA podléhají maximální kombinované sazbě daně (41,73 %) příjmy vyšší než 9násobek průměrné mzdy. V některých zemích však podléhají maximální sazbě daně již příjmy na úrovni průměrné mzdy (např. v Dánsku, Irsku, Belgii). V některých zemích je to však ještě pro nižší příjmy.
V Česku podléhají maximální sazbě daně ve výši 20,25 % již příjmy ve výši poloviny průměrné mzdy. Důvodem je základní sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Teprve když je roční superhrubá mzda vyšší než 165 600 Kč, odvádí občané daň z příjmu fyzických osob.
Maximální sazba daně z příjmu fyzických osob v zemích OECD (v %, rok 2008)
Země | Maximální sazba daně (kombinovaná, v %) | Jak velký příjem podléhá max. sazbě daně (násobek průměrné mzdy) | Maximální centrální sazba daně (v %) |
Slovensko | 19,00 | 0,43 | 19,00 |
Česko | 20,25 | 0,45 | 15,00 |
Mexiko | 28,00 | 4,91 | 28,00 |
Polsko | 31,46 | 2,81 | 40,00 |
Řecko | 33,60 | 3,42 | 40,00 |
Island | 34,29 | 0,29 | 22,75 |
Lucembursko | 34,74 | 0,93 | 22,00 |
Korea | 35,38 | 3,22 | 35,00 |
Turecko | 35,60 | 2,77 | 35,00 |
Portugalsko | 37,38 | 4,20 | 42,00 |
Švýcarsko | 37,48 | 3,51 | 13,20 |
Francie | 37,61 | 2,78 | 40,00 |
Nový Zéland | 39,00 | 1,49 | 39,00 |
Norsko | 40,00 | 1,53 | 25,30 |
Velká Británie | 40,00 | 1,22 | 40,00 |
Itálie | 40,19 | 3,18 | 43,00 |
Irsko | 41,00 | 1,02 | 41,00 |
USA | 41,73 | 8,97 | 35,00 |
Rakousko | 42,71 | 1,85 | 50,00 |
Španělsko | 43,00 | 2,56 | 27,13 |
Maďarsko | 45,00 | 0,73 | 36,00 |
Belgie | 45,28 | 1,01 | 50,00 |
Kanada | 46,41 | 2,86 | 29,00 |
Austrálie | 46,50 | 2,48 | 45,00 |
Japonsko | 47,20 | 4,48 | 40,00 |
Německo | 47,47 | 5,79 | 45,00 |
Finsko | 49,23 | 1,80 | 31,50 |
Nizozemí | 52,00 | 1,24 | 52,00 |
Dánsko | 54,96 | 1,01 | 26,48 |
Švédsko | 56,44 | 1,45 | 25,00 |
Pramen: OECD: Tax Database, PART I. Taxation of Wage Income (2008)