FinExpert.e15.cz

111 dní Rusnokovy vlády očima Jiřího Přibáně: Volby odvracejí sebevraždu parlamentu

Praha, 14. října 2013

Dne 25. června 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman premiérem svého černého koně, Jiřího Rusnoka. Poprvé v historii České republiky tak došlo k sestavení vlády proti vůli parlamentních stran. Jak se dívá na tento krok a jeho důsledky právník a sociolog Jiří Přibáň, žijící ve Velké Británií? Může Zeman ohrozit ústavní demokracii? Vzchopí se parlament, kterému hrozila legislativní sebevražda? Na tyto otázky odpovídá Jiří Přibáň nejen v  knize rozhovorů s Karlem Hvížďalou, Tyranizovaná spravedlnost, ale i v následujícím krátkém komentáři.

Zeman jednal politicky chytře, uškodil však ústavnosti

Prezident Zeman navzdory odporu jednotlivých politických stran na levici i pravici se letos v červenci rozhodl jmenovat svého favorita premiérem. Jmenováním Rusnokovy vlády využil politické krize a premiérovy demise ke konfrontaci s parlamentem. Očekával, že po tomto kroku nastanou mezi parlamentními stranami vzájemné spory, v nichž nakonec i takto sestavená vláda paradoxně získá důvěru. Politicky jde o hodně chytrý krok, ale z ústavního hlediska jednoznačně škodlivý.

Prezident nejednal protiústavně, naopak využil pravomoc, kterou mu Ústava výslovně poskytuje. Jeho postup však ukazuje, že ne každý krok, který je v souladu s textem Ústavy, je také z hlediska demokratické ústavnosti správný.

V parlamentním režimu má vláda vzejít z většinové vůle parlamentu, a ne z vůle prezidenta. Nevznikla tak vláda odborníků, ale prezidentská vláda. Jedná se o nebezpečný precedens, který bezprostředně ohrožuje nejen tradici českého parlamentarismu, ale i současný systém ústavních brzd a rovnovah.

Směřujeme od ústavní k populistické demokracii?

V současné době se zostřuje konflikt mezi ústavní a populistickou demokracií. Jsme svědky stále více výjimečných situací a sporů, na jejichž pozadí probíhá zápas o to, zda naše země zůstane ústavní demokracií, nebo se stane populistickým režimem. Současný prezident se přitom zásadním způsobem pokouší změnit ústavní režim bez toho, že by se jakkoli musel měnit text Ústavy. Jako tolik populistů před ním se i on neustále odvolává na to, že byl zvolen přímo, a proto jen plní sliby vůči voličům. A to i přesto, že má po nedávných změnách Ústavy menší pravomoci než jeho předchůdci.

Argument, že přímo volený prezident má vyšší legitimitu, a proto může být mnohem aktivističtější ve výkonu svých pravomocí a interpretovat si je široce a po svém, je velká lež. O legitimitě totiž v ústavní demokracii nerozhoduje politická vůle, ale ústavní normy. Naopak v populistické demokracii se vše ospravedlňuje politickou vůlí a zájmy lidu reprezentovaného politickými vůdci. Myslím, že právě prožíváme krizi, ve které si konkrétní politická vůle snaží uzurpovat mocenské pole.

Nové volby odvracejí legislativní sebevraždu parlamentu

V dnešních dnech jsme svědky toho, jak krize stranické demokracie způsobila krizi ústavního parlamentarismu. Z parlamentu se vytratil ústavní konsenzus. Krize parlamentarismu a parlamentních stran oslabených prezidentovým politickým a ústavním manévrováním je tak vážná, že by mohla vést k legislativní sebevraždě parlamentu. Jde o extrémní případ, kdy parlament by sám sebe úplně zničil tím, že by zákonem prohlásil své pravomoci za ukončené a zrušil by i volební zákony umožňující volby do všech budoucích parlamentů. Parlament by potom mohl všechny své pravomoci přesunout na nějaký jiný orgán, třeba úřednickou vládu nebo správní orgány nějaké korporace, jako je třeba ČEZ, nebo dokonce ruský Lukoil.

Tím, že poslanecká sněmovna nakonec odmítla dát 7. srpna 2013 důvěru prezidentově vládě, pomyslnou sebevraždu odložila, ale zůstávala na jednotce intenzivní péče. Záchranným krokem k uzdravení bylo rozpuštění sněmovny. Z předčasných voleb, které se konají 25. a 26. října 2013, musí vzejít nový zákonodárce, jehož vůli bude prezident respektovat. Jen tak lze znovuoživit ústavní parlamentarismus, k jehož těžkému úpadku u nás v posledních letech došlo.

Další článek



Další články

6 tipů, jak zvládnout daňové přiznání na poslední chvíli

6 tipů, jak zvládnout daňové přiznání na poslední chvíli

Řada podnikatelů vyplňuje přiznání ve stresu. Jak se vyvarovat chyb?

Před 4 hodinami  |  Kleinová Andrea

Pět rad, jak se dobře pojistit proti rakovině

Pět rad, jak se dobře pojistit proti rakovině

Zatímco ještě před pár lety bylo obtížné se proti rakovině pojistit, dnes je samostatné pojištění v nabídce většiny pojišťoven. Podle čeho tyto pojistky porovnávat a na co si dát pozor?

Před 5 hodinami  |  Šídlo Dušan

mBank už refinancuje i kreditní karty. Nabízí nulový úrok

mBank už refinancuje i kreditní karty. Nabízí nulový úrok

Před 6 hodinami  |  Ondráčková Kamila
Kdy vzniká zaměstnancům daňový přeplatek? Zde jsou nejčastější případy

Kdy vzniká zaměstnancům daňový přeplatek? Zde jsou nejčastější případy

Čas na podání daňového přiznání máte v roce 2017 do pondělí 3. dubna.

Před 10 hodinami  |  Kleinová Andrea

10 vět, které prozradí špatného finančního poradce

10 vět, které prozradí špatného finančního poradce

Pokud uslyšíte některou z následujících deseti vět, vezměte nohy na ramena.

Před 11 hodinami  |  web Investiční  |  2

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Daňové přiznání | Školkovné | Sleva na dani | Daně | Vyděláváme

Kdy vzniká zaměstnancům daňový přeplatek? Zde jsou nejčastější případy

Čas na podání daňového přiznání máte v roce 2017 do pondělí 3. dubna. více